Ondřej Vetchý vám řekl, abyste mladého kriminalistu nehrál jako on. Vy jste se ho na to ptal?

„Učí na DAMU, kde jsem studoval. Občas tam zajdu a jednou jsem ho tam potkal, když už jsem věděl, že to budu točit. On to věděl taky, tak jsem se ptal, jestli mi dá nějakou radu, jak mám toho Kozáka hrát. Ondřej je pořádný »chlapák«, ale v tu chvíli se culil jako kluk a řekl mi: Mladej, hlavně to nehraj jako já, protože to nedáš. A měl pravdu.“

Jak to?

„Začnu oklikou. Martin Finger, který je skvělý herec a já si ho velmi vážím, majora Plíška také nehrál tak úplně jako Boleslav Polívka. Ani jeden nejsme tomu našemu předobrazu tolik podobní. Já měl v hlavě radu od Ondry Vetchého, a když jsme se o tom pak s Martinem bavili, ulevilo se mi, že k tomu přistupuje podobně. I proto jsem rád, že jsem Ondřeje Vetchého poslechl, respektuji ho, dokonce jsem se s ním potkal už při své první profesionální práci.“

O co šlo?

„Byla to rozhlasová hra, kde hráli hlavní role Oldřich Kaiser a právě Ondřej. Já tam tehdy měl jen čurdu. Režisér Aleš Vrzák to natáčel v terénu. Byli jsme na ulici v Karlíně a měli jsme skandovat: Černá zmije, černá zmije! Možná ta hra byla ze sportovního prostředí, už nevím. Skandovali jsme a kolem procházelo zrovna několik mladých Romů. Zaslechli to a připadalo jim, že to jsou rasistické nadávky, tak šli na nás. My jsme se s Oldřichem Kaiserem na sebe podívali a přemýšleli, co budeme dělat, ale najednou vystoupil Ondřej Vetchý z auta,