Tak pěkně děkuju, nemohla jsem se od té vaší knížky odrhnout do čtyř do rána!

Z toho mám velkou radost! A musím přiznat, že víc kamarádek a žen mi psalo, že nemohly přestat. Asi je to krátkými kapitolami, svižností nebo humorem, člověk si vždycky řekne, že ještě kousek zvládne. 

Knížka je o mladé herečce, která zůstane sama s dcerou, snaží se najít práci a prožívá milostná dobrodružství. Je to o vás?

To je těžké říct. Ty věci se takhle nestaly a zároveň jsou odžité mnou nebo mými blízkými. Každá postava má v sobě několik esencí skutečných lidí. Držela jsem se pravidla, které mi poradil manžel, jenž sám píše, že je důležité dávat do díla pravdivé detaily, autentické momenty, které tvoří celek. Pak ty situace ve čtenářích zarezonují, protože jsou pravdivé. 

Tedy tu shodu s hlavní hrdinkou nepopíráte?

Není to autobiografie, ale použila jsem spoustu svých momentů. Chtěla jsem tam vložit téma svobodné matky, které jsem sama prožila, a bylo hrozně těžké. Navíc jsem měla touhu udělat si srandu ze svého pracovního prostředí, odhalit, že je vlastně úplně obyčejné. Všichni mají pocit, jak to mají herečky z televize jednoduché, ale tak to není. 

Vy sama jste před obdobím svobodné matky měla našlápnutou kariéru, jenže najednou jste v pětadvaceti byla máma, navíc vztah s režisérem Davidem Drábkem nevyšel… 

Být svobodný rodič je hrozně nepříjemné, náročné a vyčerpávající. Sice si občas můžete dělat, co chcete a nemusíte se domlouvat na kompromisech s partnerem, na druhou stranu, ten druhý rodič tady stále je. Takže vlastně svobodná nikdy nejste. (smích)

S dcerou Justýnkou jste zůstaly samy v jejích… třech letech?

Ano, tehdy ji coby srpnovou nevzali do školky. Byla jsem rok v oparu, kdy jsem neměla mateřskou a zároveň jsem neměla práci a ani tu školku. 

Jak fungoval tatínek? 

Když jsme se rozešli, tak skvěle, pak ale přišla fáze, kdy se lidé unaví, každý si řídí život po svém a najednou domluva nefunguje.