„My jsme si říkali Společnost za veselejší současnost – já, Luboš Rychvalský a Petr Payne. A chtěli jsme, protože jsme byli o hodně mladší než generace zavedených disidentů, vyjádřit svůj názor trochu jiným způsobem,“ říká herečka v dokumentu Konec věčných časů, který jste mohli vidět včera na ČT2 (repríza dnes v 17:20 tamtéž). „Samozřejmě jsme chtěli, aby to bylo trochu s humorem, ale já se pořád bráním tomu, že humor je legrace. Humor je vlastně obrana,“ tvrdí Štěpánová.

 

Lidé, běžte!

Jednou z prvních akcí Společnosti za veselejší současnost byl Běh třídou Politických vězňů za propuštění politických vězňů. První se konal už 1. května 1989. „Prostě jsme si řekli, že si stoupneme na roh k Petschkovu paláci pod desku s Fučíkovým citátem Lidé, bděte! a proběhneme dolů k poště v Jindřišské ulici. A že to budeme dělat každý den v pět hodin odpoledne a necháme to vyhlásit na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky. A uvidíme, co to udělá...“ vzpomíná herečka. Díky »zakázanému« rozhlasovému vysílání se ze Společnosti pro veselejší současnost během krátké doby stala jedna z nejpopulárnějších občanských iniciativ a na její happeningy chodily stovky lidí.

Esenbáci nechápali

V srpnu 1989, čtyři měsíce po zahájení běhu, uspořádali na pražských Příkopech dokonce veselou demonstraci! „Měli jsme přilby z vydlabaných melounů, obušky ze salámů a okurek, umělohmotné policejní psy na provázku. Začali jsme rozhánět lidi, křičeli jsme: Rozejděte se, toto shromáždění nebylo povoleno! a Republiku si rozvracet nedáme! Kolem chodili esenbáci a vůbec to nechápali...“ vysvětluje herečka. Skutečná policie dorazila vzápětí. „Byli z toho zmatení a říkali, že to mají říkat oni. A já jim povídám – tak to říkejte taky!“ dodává s úsměvem.

Zatčena za napadení

Byla to reakce na zásahy policie proti demonstrantům, kteří se během roku 1989 scházeli v Praze od lednového Palachova týdne. „To potlačování demonstrací bylo opravdu velmi brutální a ty zásahy byly prostě hnusný,“ tvrdí Štěpánová. „A my jsme si řekli, že si uděláme demonstraci sami a taky si ji sami hezky potlačíme a rozeženeme!“ směje se Štěpánová. Tehdy jí ale do smíchu dlouho nebylo. Už v říjnu 1989 byla zatčena za údajné napadení příslušníka SNB na demonstraci k 70. výročí vzniku Československa, což dočasně přerušilo její uměleckou dráhu.

Z pískoviště až na Hrad

Společnost za veselejší současnost v roce 1989 uspořádala také akci, která měla za cíl sjednotit rozhádané disidenty. Na pískoviště, kde si měl každý uplácat svou bábovičku, dorazil i Václav Havel (†75)! „Vzpomínám si, jak jsme k němu přijeli domů, on měl u sebe zrovna nějaké zahraniční novináře, tehdy u něj pořád někdo byl, a my jsme se ptali – Olgo, prosím vás, mohl by jít Václav s námi na písek? Olga se přísně podívala na hodinky a řekla – dobře, ale za hodinu ať je zpátky!“ vzpomíná Štěpánová. Od Havla si tehdy vysloužila velkou pusu. A když byl po sametové revoluci zvolen prezidentem, stala se jeho osobní sekretářkou. Na Pražském hradě působila dva roky.

Strýček chartista

Málo se ví, že hereččiným strýcem byl filozof, politik a chartista Rudolf Battěk (†88). V roce 1968 patřil k zakladatelům Klubu angažovaných nestraníků a v listopadu 1989 také k čelným představitelům Občanského fóra. Sama Bára podepsala Chartu 77 v roce 1986.

VIDEO: Jana Preissová o revoluci 1989: Dostala jsem kvůli ní pokutu!

Video
Video se připravuje ...

Jana Preissová o revoluci 1989: Dostala jsem kvůli ní pokutu! Veronika Kuželková

Fotogalerie
28 fotografií