„Promiňte, nemohu psát o Vašíkovi v minulém čase. Nebo alespoň ne vždy… Úplně poprvé jsem ho potkal díky mému tátovi. Znali se z divadla, ale to jsem byl ještě dítko školou povinné. Tyhle vzpomínky jsou ale hodně matné… Pak jsme se viděli někdy po škole, to mohl být rok 1995.

Na pracovní setkání jsem si ale musel počkat mnohem déle. Přišlo až s pohádkou Peklo s princeznou. Vždycky je s ním velká sranda. Když cítil nějakou křivdu, uměl se postavit za ostatní, samozřejmě i sám za sebe, a taky uměl udělat na place pěkné dusno, když věci nefungovaly, jak měly. Je to ale férový a rovný chlap.

Hodně času jsme pak spolu trávili, když se točil seriál Doktoři z Počátků. Byly to tři krásné a intenzivní roky. Vzpomínám si, že při zkouškách se ty postavy dotvářely, něco se vymyslelo a s tím se šlo i na ostrou klapku. Vašík je zkušený hráč a bard, a tak neměl problém úplnou drobností posunout tu figuru někam k dokonalosti. Tím posledním dodatkem, malým štětečkem… neumím to přesně popsat. A zvládne to skoro vždycky na první dobrou. Všechno to působí nenásilně, v tomhle je dokonalý hráč. Každopádně je můj oblíbený herec. Ta stará škola, a těch už tady moc není – Viktor Preiss, František Němec, Petr Kostka... Tahle generace, o které opravdu můžete říct, že to jsou bardi v pravém slova smyslu. Už jenom tím, že se na ně koukáte, tak se učíte.

I v tomhle byl Vašek vzácný. Byl pokladnicí historek. Když byla pauza v natáčení, tak nás všechny bavil. Vzpomínám si, že když jsme točili pohádku Peklo s princeznou, tak i když jsme se na place moc nepotkávali, jen párkrát v Kroměříži a v Jetřichovicích, tak to byl zážitek. Na Počátkách jsme spolu trávili mnohem víc času, logicky. Jednou jsme měli asi pětihodinovou pauzu mezi záběry, tak mě pozval na koupačku do bazénu. Z Pyšel jsme dojeli k němu domů a měli koupačku. Samozřejmě že jsme byli na telefonu a čekali, až nás zavolají zpátky. Dovolili jsme si docela hodně, ale Vašek říkal, že přeci v tom vedru nebudeme jen tak sedět a čekat. A i když jsem srdcem pivař, občerstvovali jsme se u bazénu jeho oblíbeným vínem, které mi nabídl.

Jakmile někdo vysloví Vaškovo jméno, hned mě s tím napadne legrace. I když působil zamlkle, tiše, tak si myslím, že je takový správný tichý klaun. To je přesně to kouzlo, jaké Vašek měl. Nebyl jednostrunný, měl neuvěřitelný herecký rejstřík. Mohl tak hrát od vážných věcí přes komedie k tragédiím. Do takových lidí se vejde pocitů strašně moc. Pak je důležité, aby si ze sebe uměli udělat srandu, což v dnešní době už skoro nikdo neumí. Jen v té kombinaci může vzniknout něco kouzelného, okouzlujícího – v tom byl jedinečný.

Miluju s ním komedii S tebou mě baví svět. Z ní totiž čiší, že to byl srdečný a vřelý chlap. Mimochodem, spousta filmů, které se točily v sedmdesátých a osmdesátých letech, mě baví dodneška…

Fotogalerie: Pohřeb Václava Postráneckého (†75):…
292 fotografií

O tom, že je Vašek nemocný, jsem samozřejmě věděl a o jeho odchodu jsem se dozvěděl z rádia. Říkal jsem si, že by bylo fajn, kdybychom spolu ještě mohli na něčem pracovat, proto jsem docela uvažoval o tom, že bych nastoupil do Krejzových. Bohužel z nich odešel, protože už toho na něj bylo moc. Je to zlatíčko. Za ty tři roky, co jsme spolu točili seriál, měl ke mně skoro až tátovský přístup. Radil mi, možná i trošku jinak, než jako kolega. Samozřejmě jsem si toho vzal plné hrsti a jsem za to moc rád… A teď už víte, proč je pro mě těžké říct, že tu není, a proto mi občas ten čas ujede a říkám, že Vašík je. Pro mě prostě JE a bude báječný spoluhráč a chlap.“

VIDEO: CELÝ ZÁZNAM: Pohřeb Václava Postráneckého (†75), kde byl mimo jiné i Martin Stránský

Video
Video se připravuje ...

CELÝ ZÁZNAM: Pohřeb Václava Postráneckého (†75): Zlomení kolegové před rakví redakce Blesk

Fotogalerie
48 fotografií