Myšlenku založit Miss Československa vám prý vnukl váš někdejší kolega v rozhlase, kterému jste měl závidět moderování soutěže krásy?

„Je to tak, v rádiu jsem na konci šedesátých let seděl v jedné kanceláři s Václavem Čapkem. A on v roce 1968 moderoval na jediný rok obnovenou Miss Československo. Tehdy jsem byl ještě mladý kluk, tak jsem mu to tak lehce záviděl. A o dvacet let později jsem si právě na tohle vzpomněl.“

To už jste pracoval jako externí dramaturg nově vzniklého Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích s tehdy nevídanou kapacitou 16 tisíc diváků?

„Ano, a můj hlavní úkol byl zorganizovat velké programy a halu zaplnit. Tehdy v roce 1988 jsem si řekl, že by to mohlo lidi zajímat, protože ‚Miss‘ byla dvacet let zakázaná.“

Předpokládám, že získat tehdy ještě za socialismu potřebná povolení, nebylo snadné…

„Nebylo to vůbec jednoduché. ‚Miss‘ byla v té době považována za zápaďácký program, tak jí žádná z oficiálních institucí, které jsem musel obejít, nefandila. Nejhorší to bylo s tehdejším ředitelem Vítkovických železáren, kterým hala patřila. Kovanému soudruhovi Rudolfu Peškovi se to moc nelíbilo…“

Chtěl prý, aby se soutěž jmenovala Dívka roku.

„Přesně tak, a to jsem nemohl dopustit, protože jsem měl licenci od Miss World a Miss Universe, a dívky by se nemohly účastnit mezinárodních soutěží, kdyby se naše soutěž nejmenovala „Miss“. Tak nakonec i on souhlasil s tímto buržoazním produktem, jak tehdy říkal. V zásadě i on potřeboval, aby byl Palác vytížený.“

Pořádali jste castingy na Miss Československa?

„Nejprve jsme soutěž vyhlásili v tištěných médiích a dívky nám začaly posílat obálky s přihláškami a se svými fotografiemi. Bylo to hrozně legrační. Různé amatérské fotky odněkud z pláže, z výletů. Vybrat z nich krásné dívky bylo dost obtížné. Pak jsme uspořádali konkurz a následně už se rovnou konalo finále.“

Na konkurzu jste asi koukali, co!?

„Nebylo to tak strašné. A už tehdy nás s režisérem Jiřím Adamcem na konkurzu hodně zaujala Ivana Christová, krásná holka ze Slovenska.“

A ve finále 8. dubna 1989 se to potvrdilo!

„Ano, proběhlo finále a ona vyhrála. Bohužel tehdy mezi Čechy a Slováky panovala velká rivalita, což se projevilo i v tomto finále. Obecenstvo Christové nefandilo, a ač byla evidentně nejkrásnější, tak když ji porota vyhlásila, ozval se ohlušující pískot.“

Už jste používali i počítač…

„Používali, každý porotce si do tabulek zapisoval své pořadí dívek, pak jsme to zadali do počítače a ten vyplivl výsledné pořadí. Stala se nám ale velká nepříjemnost. Do TOP 5 každý porotce uvedl pořadí, jak se mu finalistky líbily. Závěrečnou pětku jsme však bodovali. A počítač, tehdy ještě ‚předpotopní‘, vyhodnotil a následně vytiskl pořadí obráceně, než porota rozhodla. Christová byla najednou poslední…“

Co jste s tím v přímém přenosu Československé televize dělali?

„Naštěstí jsme si toho všimli a požádali jsme Josefa Dvořáka, který to tehdy s Magdalenou Dietlovou moderoval, ať si ještě chvíli s dívkami povídá. Že máme nějaké technické potíže. Naštěstí se to docela rychle opravilo a počítač vydal správné výsledky.“

Už jste zmínil, že jste získal licence na soutěž od Miss World a Miss Universe. Jak se vám to povedlo?

„Velice mi v tom pomohl prezident Miss Germany Dietter Rissen. Byl to velmi sympatický pán a jemu se hrozně líbilo, jak to děláme. Zkontaktoval mě se zástupci obou světových „Miss“, stejně jako Miss Europe a Miss International. Takže jsem získal licence na všechny čtyři nejvýznamnější světové soutěže.“

Československo bylo první východoevropskou zemí, kde tehdy proběhla soutěž Miss?

„Ano, byli jsme první, byli jsme velkou atrakcí, to byla také moje výhoda. Je pravda, že tou dobou se to už u nás trochu uvolňovalo, byli jsme s nadsázkou předvojem listopadové revoluce!“

Inspiroval jste se při založení Miss zahraničními soutěžemi?

„Samozřejmě, objížděli jsme světové soutěže a za pochodu jsme se učili. Hodně nám také svými radami pomohl už zmíněný Dietter, který dělal řadu let Miss Germany. A protože jsme s Jiřím Adamcem nebyli žádná ořezávátka, už dřív jsme spolu dělali velké projekty, např. 20 let Olympicu nebo Zlatého krokodýla, tak jsme se do toho dostali docela rychle.“

Na kterou svou missku nejraději vzpomínáte a proč?

„Jednoznačně na Taťáňu Kuchařovou, ta se vymykala svou výjimečnou krásou, inteligencí a celkově to byla a je výrazná osobnost. Dodnes jsme velcí kamarádi a jezdí k nám na farmu.“

Čekal jste, že by mohla Táňa Kuchařová vyhrát Miss World?

„Že vyhraje, to asi ne, ale nebylo to pro mě žádným překvapením. Bohužel se mi tehdy nepodařilo přesvědčit Novu, aby vysílala soutěž přímým přenosem, přestože jsem jim říkal, že Táňa tam uspěje. Takže to pak vysílali až za týden ze záznamu.“

Byl jste tehdy v Polsku na Miss World a užil si úspěch Taťány Kuchařové na místě?

„Byl, a protože mí kamarádi a známí, stejně jako novináři z Česka, byli zvědaví, jak to dopadne, byl jsem s nimi dopředu domluvený, že jim budu posílat z Varšavy SMS, jak to probíhá. A protože jsem to měl takhle domluvené s asi 30 lidmi, tak jsem si všechno připravil dopředu. Napsal jsem si do mobilu koncepty zpráv: Taťána postoupila mezi 12, Táňa postoupila mezi 6, Taťána postoupila mezi trojku. A Taťána Kuchařová se stala Miss World. A pak jsem to všem postupně hromadně odesílal. Když vyhlásili trojku, tak jsem si popletl SMS a předčasně jsem poslal SMS, že vyhrála!“

To vám asi zatrnulo…

„To tedy ano. V jednom rádiu u nás tak už hlásili, že Taťána vyhrála, přitom ale ještě nebylo rozhodnuto. Mobil mi začal pípat reakcemi z Česka. Ale měl jsem kliku, zvítězila.“

Na férovku, snažili jste se lobbovat za některé dívky u poroty?

„Ne, na férovku, jak říkáte, přistupovali jsme k tomu vždycky poctivě a profesionálně, žádný lobbing. A vždycky jsme se snažili vybírat krásné a chytré holky, z nichž pak mnohé uspěly: vedle Taťány Kuchařové i Monika Žídková a Pavlína Baburková na Miss Europe, Sylvie Lakatošová na Miss Universe a mnohé další.“ 

Co Michaela Bakala Maláčová?

„O té mi radši ani nemluvte! Ta na mě udělala šílený podraz, ukradla nám kontakty. Pod rouškou toho, že její tehdejší spřízněnec a majitel velkého autobazaru od nás chce koupit celou soutěž. Přivedla ho k nám do agentury, a když člověk uzavírá smlouvu, tak musí nechat kupce trochu nahlédnout do know-how. Oni to zneužili, ofotili si smlouvy se zahraničními držiteli licencí. Maláčová následně oslovila Miss Universe a dojednala si licenci a následně rozjela konkurenční soutěž.“

Asi to nebylo trestné…

„Trestné podle zákonů ne, ale morálka dostala na frak.“

Když jste jednal o prodeji, znamenalo to, že jste měl už té soutěže po krk?

„Takhle bych to neřekl, vedla mě k tomu pragmatická úvaha. Skoro dvacet let jsem úspěšně dělal Miss a dospěl jsem k závěru, že už tomu neumím dát nový impuls. A já mám v povaze, že když už něco nemohu posunovat dál, tak od toho raději odejdu. Za ta léta jsem také zestárnul a byl jsem už spíš kudrnatá babička…“

Po založení konkurenční České Miss jste to ale hned nezabalil!

„Ne, ještě jsem se na chvíli šprajcnul, abych Maláčové ukázal, kdo je tady nejlepší! S Jirkou Adamcem a ostatními jsme se do toho pustili s novou vervou. A vyplatilo se to! Bůh nám seslal Taťánu Kuchařovou, která získala Miss World. A každému bylo jasné, že to opravdu umíme!“

Pak už jste ale neodolal nabídce pana Moťovského.

„Přesně tak, přišel se zajímavou nabídkou a v roce 2007 jsem mu soutěž prodal. A mohl jsem si tak splnit svůj sen. Vrátil jsem se do svého rodného kraje pod Blaníkem a vybudoval tam Farmu Blaník. V nadsázce říkám, že mi missky postavily farmu.“

Takže se teď staráte o svou farmu…

„O provoz se stará skvělý ředitel Petr Procházka a moje manželka Hana, což je mimochodem excelentní produkční a manažerka. A já se mohu věnovat psaní knih.“

Na čem teď děláte?

„Píšu knihu Za zády slavných. Moje zážitky, zkušenosti a rady ze showbyznysu. Mýma rukama totiž prošlo mnoho slavných umělců, jako Karel Kryl, Marie Rottrová, Bolek Polívka, Lucie Bílá, Olympic či Pražský výběr. A bude to také o Miss ČR, samozřejmě.“

Zmiňovaná Hanka je, tuším, v pořadí již vaší čtvrtou životní partnerkou, věříte, že je to konečně ta pravá?

„Tak to jsem si zcela jist!“ (směje se)

Víte, že...

V pondělí 8. dubna pořádá Miloš Zapletal v Praze velké vzpomínkové „Setkání Miss po 30 letech“. Zúčastní se ho většina vítězek, někteří porotci, účinkující i realizační štáb.

Exprezident Miss Zapletal: Holky, díky! Vydělaly jste mi na barák!

Video
délka: 07:24

Exprezident Miss Zapletal: Holky, díky! Vydělaly jste mi na barák! Zuzana Bubílková, Petr Soukup

Fotogalerie
35 fotografií