Pod rodinnou detektivkou s vánoční atmosférou je podepsaná Marie Poledňáková (77), se kterou už spolupracoval mimo jiné na komedii století S tebou mě baví svět. Na place se ale bohužel nesešli, režisérka a scenáristka před dvěma roky prodělala mrtvici. Režie filmu na motivy její knihy se proto chopil Jan Pachl (41). Do kin snímek vstoupí 8. listopadu.

Dalo by se o vás říct, že jste takřka dvorní herec Marie Poledňákové. Pamatujete si na okamžik, kdy jste se poprvé setkali?

„S Marií Poledňákovou jsme se sešli zajímavým způsobem, neboť ona dříve znala mou ženu, která tancovala v nějaké její inscenaci. Teprve až pak, po mé ženě, učinila zkušenost se mnou. Poprvé jsme spolu natočili nějakou televizní inscenaci, už si ale nepamatuji, co to bylo. A pak se stalo, že Mařenka navštívila divadelní představení Pes na seně v Divadle Rokoko, které bylo tenkrát součástí Městských divadel pražských. Říkala, že se tak dobře bavila, až si otloukla čelo o opěradlo v předešlé řadě. A tak přišla nabídka na práci ve filmu S tebou mě baví svět. Myslím, že velkou zásluhu na tom, že jsme spolu pracovali i nadále, má Julek Satinský, kterého jsem jí v podstatě vnutil.“

Jakým způsobem?

„Nebyla si jistá, kdo z té dvojice je větší alkoholik – jestli Lasica, nebo Satinský… (smích) A já jsem řekl, že víc pije Milan, za což už jsem se mu omluvil… Julka jsem totiž znal z předešlé spolupráce a zamiloval jsem se do něj. Nikdy jsem toho nelitoval, protože on mi – už dospělému člověku – otevřel nový svět, který jsem do té doby neznal. Takže jsme pak ještě s Julkem pod režijním vedením Marie natočili Zkrocení zlého muže a myslím i něco dalšího… To byla moje cesta k Mařence.“

Film S tebou mě baví svět je nezapomenutelná komedie. Co vám jako první vyvstane na mysli při vyslovení jeho názvu?

„První na mysli mi vyvstane právě Marie Poledňáková, protože ona spolehlivě odčerpala od každého z nás zážitky z rodin a všechny je zanesla do scénáře. Hlavně měla mimořádný dar. Julek Satinský tomu říkal, že je čarodějnice, protože pamětníci v oblasti Krkonoš, kde jsme točili, nepamatovali, že celé tři neděle beze zbytku každou noc sněžilo a každý den bylo modrojasno bez jediného obláčku. To se tam ještě nikdy nestalo. Když to takhle probíhalo už třetí den, tak jsme se s Julkem složili a koupili Mařence to největší koště, které bylo k dostání! Aby to na něm laskavě dorežírovala až do konce, když ten začátek byl tak úspěšný.“

Prozradíte, jaký váš zážitek se objevil ve filmu?

„Dětský dotaz: A tati, prdí taky hadi?“

Který film Marie Poledňákové patří k vašim nejoblíbenějším?

„Určitě ten první, který jsme spolu dělali. Vzpomínám si, když byla premiéra v kině Blaník na Václavském náměstí v Praze, tak jsme tam přišli s manželkou a produkční mne čapla hned u vchodu a říkala: Vašku, prosím tě, pojď uklidnit Marii, protože se nám zhroutila! Tak jsem seběhl dolů do salonku pro účinkující a ona skutečně byla uplakaná, make-up pryč a zoufale naříkala. Ptám se, co se stalo, a ona říká: Přečti si Rudé právo… Psalo se tam, že něco tak strašného, jako je film S tebou mě baví svět, nemělo vůbec nikdy vzniknout. Že to není obraz skutečnosti, že u nás lidé takhle nežijí.“

Podařilo se vám ji uklidnit?

„Řekl jsem jí, Marie, neblbni, co tě to stálo, aby ti v Rudým právu napsali takovouhle kritiku? Já ti přísahám, že premiéra bude trvat minimálně dva měsíce a lidi se na to pohrnou především díky této kritice! Nevím, jestli jsem měl pravdu, ale pravdou je, že premiéra v kinech opravdu trvala déle než dva měsíce.“

Jste s paní Poledňákovou v kontaktu? Kdy jste se viděli naposledy?

„Nedávno jsme ji s manželkou navštívili.“

Film Ten, kdo tě miloval je vaše první spolupráce s režisérem Janem Pachlem?

„Ne, ne. A nevím, čím to je, že si Honza myslí, že šedé buňky mozkové, které zdobily Hercula Poirota, se snad nalézají i v mé hlavě, protože toto už je druhý detektiv, kterého pro něj dělám. Shodou okolností byla v té předchozí sestavě i Soňa Norisová, která byla podezřelá ze spoluúčasti na zločinu, a tady vlastně také, takže nic nového. Asi už má strach, že už jsem moc starý, tak mi píše stále ten jeden příběh!“

Můžete porovnat, jak moc je odlišný nebo podobný přístup Jana Pachla a Marie Poledňákové?

„Nevím, jak by to Honzíkovi slušelo na koštěti, ale musím říct, že on nečaruje takovým způsobem jako ona, ale kouzelný je. V mých očích se to projevuje tak, že on se do dneška nedozvěděl, co je to problém. On vůbec neví, co to znamená. Když se někdo tváří zdrceně a stěžuje si na něco, tak se zeptá: O co jde? A když se mu řekne, o co kráčí, tak rázně prohlásí: Ale to přece žádný problém není! A okamžitě to vyřeší tím nejjednodušším a nejlepším způsobem. Takže něco z té Mařenky určitě má, také čaruje.“

Na jakou scénu jen tak nezapomenete?

„Pro mě byl největší problém pepřový sprej do očí. Do mých očí! Ony jsou sice malé, ale pepřový sprej tam dokáže udělat divy. Takže bylo docela těžké předstírat, že mám plné oči pepřového spreje. Myslím, že to byla pro mne nejtěžší scéna z celého filmu.“

Přesto jste do toho šel. Dá se říct, že jste si ji užil?

„Vzhledem k tomu, že mě baví problémy řešit a že mě nebaví jednoduché věci, tak asi ano. Těší mě, když je co řešit – když je nějaký složitý úkol, to jsem ve svém živlu.“

Ten, kdo tě miloval je vánoční film. Jak se u vás slaví svátky?

„U nás Vánoce probíhají naprosto tradičně. Loni jsme měli trochu výjimku, protože u nás byli vnuci, takže jsme asi po pětadvaceti letech měli živý vánoční stromeček. Znovu jsem si natrhal nějaké sladkosti ze stromečku, jako jsme to s oblibou dělávali předtím. Ale jinak samozřejmě bramborový salát a kapr musí být. Také se ještě pochlubím za svou ženu. Vnuci do té doby nejedli rybí polévku. Teprve při loňských Vánocích ji ochutnali poprvé od babičky a libovali si! Tak to je velké vítězství mé ženy a velké vítězství tradice.“

Co by byl pro vás letos ten nejkrásnější dárek k Vánocům?

„Kdyby se všichni nemocní uzdravili.“

O čem snímek je?

Ten, kdo tě miloval je komediálně laděná rodinná detektivka. Detektivem není příslušník kriminalistického týmu, ale členové jeho rodiny (manželka, synové, matka a rodinný nepraktický praktický lékař), kteří se snaží velmi netradičními postupy dobrat pravdy a vyšetřit jeho poslední případ i jeho záhadné úmrtí. On sám jim je jako duch přítomný na tomto světě vždy k ruce. Během pátrání nastává nečekaná eskapáda humorných událostí a nahodilých peripetií komplikujících jejich snahu dobrat se pravdy. Kromě Václava Postráneckého se v hlavních rolích objeví Eva Holubová (59), Soňa Norisová (45), Pavel Řezníček (51) a Lukáš Vaculík (56).

VIDEO: Přiznání Václava Postráneckého o jeho boji s těžkou nemocí.

Video
délka: 00:36
1080p 720p 360p

Přiznání Václava Postráneckého (74): Boj s vážnou nemocí! Nechci se skrývat, čelím tomu. Tereza Kühnelová

Fotogalerie
50 fotografií