Karolina Světlá (†69) si vzala učitele hry na klavír Petra Mužáka, který ji s velkou pompou uvedl do české společnosti. V ní se velmi sblížila s Boženou Němcovou a nešťastně se zamilovala do Jana Nerudy. Kdoví, možná se při tvorbě Vesnického románu trochu inspirovala i svým životem. V psaní se postupně nacházela a brzy se z Johanny Rottové stává pseudonym Karolina Světlá.

Jak to tedy bylo s Nerudou? Zběžně se znali a míjeli, chodili do stejné společnosti českých vlastenců. Amorův šíp zasáhl až v druhé polovině padesátých let. Manželství Světlé nebylo dvakrát naplňující, protože Mužák byl pragmatický a neměl příliš pochopení pro fantazii a talent své drahé choti. Neruda se Světlou se sbližují ve svých osobních životních krizích – Světlé umírá jediná dcera Boženka a na Nerudově Hřbitovním kvítí zas kritika nenechává nitku suchou.

Jejich cit byl hluboký a vroucí, ale zdá se, že zcela platonický, protože Světlá (na rozdíl třeba od Němcové) dbala pravidel morálky. Vztah tedy nikdy nepřerostl do fyzické roviny. Manželovi slíbila, že se s Nerudou rozejde, což také radikálně učinila, ale oba si psali milostné opusy plné vroucích citů. Když pak Neruda jejich korespondenci zveřejnil, tak to se manžílkovi Světlé asi dvakrát nezamlouvalo a doma bylo dusno. Karolina byla však krutě neústupná. Jak řekla, tak udělala. Kdykoliv se ve společnosti náhodou potkali, oba se svorně zazdili.

Světlá Nerudu nakonec přežila o osm let. Namísto vztahů žila tvorbou a emancipací. Psala a psala, a proto nám po ní zbylo namísto žhavých drbů spoustu literárních skvostů.

Fotogalerie
7 fotografií