aaobcanka: Květa Fialová byla upřímná, férová a usměvavá dáma, výborný člověk, ochotná pomoci bližnímu svému. Díky, že jsme vás, naše drahá Květinko, mohli poznat aspoň na dálku ! Díky za kus života ve vaší době, za energii, jakou jste lidem posílali ještě např. se Stelou Zázvorkovou, jejím mužem Milošem Kopeckým, Janem Třískou a srandistou Menšíkem !

aaobcanka: Fialová a Jan Tříska úžasní lidé ! Díky za pozitivum, krásu, lásku ducha Květy, za Igora Hnízda, mistře ! Proč ses, milý Jene, národa nezeptal, jak nám budeš chybět ? Jan se vrátil domů, aby "odešel" přes milovaný Karlův most Vltavou ... Jeho jinak sympatické a bystré tři nejbližší ženy Honzíka bezcitně vůči jeho osobě odvezou do cizí země, kde si spočinout nepřál. Urazil lán světa do své Prahy, aby zůstal doma navěky, aby právě převozu přes oceán zabránil. Nikdy si v zámoří nezvyknul, tesknil po domově. Měli jste mu projevit větší lásku, víc ho zaměstnat, vy, jeho kamarádi ! Kde jste byli, když vás potřeboval ? Chybujeme všichni, Honza právě s emigrací. Všimli jste si, jak herci pro nás, domnělé blbečky (občany), trapně omílají na kameru a v tisku, že Jan spadnul náhodou ? Nikoliv, udělal to kvůli věku, úbytku sil, marnosti žití, a spojil to náhodou s výhodnou pojistkou. Přeji ji slušnému klukovi, Mádlovi, jsou tu jiní mega-tuneláři. Vy, "komedianti", nedělejte z národa idioty, zesměšňujete se. Jan to měl promyšleno až do konce, jako přistupoval ke všemu čestně, precizně a zodpovědně, tak nechtěl sebevraždou zůstat dlužen ani Mádlovi za svou zmařenou postavu v budoucím Mádlově filmu "Na střeše". Představím-li si, jak tam náš, většinou národa zbožňovaný Pan herec sbíral odvahu ke skoku, jak se nemohl s nikým rozloučit, jak na zídce mostu zůstal opuštěn ... Ach jo, téměř 1h kolem něho bylo hafo lidu, a nenašel se jeden, který by ho stáhnul zpět do života. A na co asi tak čekal, když mu kámen 40 minut studil na ty jeho hýžďové kostičky obalené pouze kůží ?! Samozřejmě na to, že ho někdo z národa pozná a zachrání. Bože, jak je ten svět krutý a nespravedlivý. Stáří "bolí" fyzicky a následně na duši. Zůstane jen smutek, beznaděj a zoufalství z odešlé slávy žití, kreativních roků, snů a lásek. Ani se Brodskému a Třískovi nedivím. Chtělo by to zaúkolovat vědce, aby něco vymysleli na odchod ze života bez letitého trápení (60+).