Pamatujete si ten okamžik, kdy jste se do sebe zamilovali?

Tamara: „Bylo to v den Tomášových 26. narozenin, když jsme se spolu potkali náhodně v parku a tam to, myslím, přeskočilo.“

Tomáš: „Tam nám přeskočilo.“

Když jste čekali prvního potomka, plánovali jste založit takhle velkou rodinu?

Tamara: „Vzhledem k tomu, že já jsem ze čtyř dětí, tak jsem vždycky chtěla velkou rodinu a přišlo mi to smysluplné. Věděla jsem, že nebudu mít jedno dítě, ani dvě, ale zase na druhou stranu vím, co to jsou čtyři děti, a tak nějak si myslím, že ty tři jsou takový bod, že to není ani málo, ani moc. Už jsme ve finále.“

Tomáš: „Já jsem byl zase naopak jedináček, protože sestra mi zemřela, takže vím, že být úplně sám bez sourozenců je škoda. Takže si myslím, že tenhle kompromis mezi čtyřmi a jedním jsou v naší matematice tři.“

Tamaro, vás jsem poprvé zaregistroval v soutěži Hlas Česko Slovenska, kde jste měla dobře našlápnuto, ale pak přišel Tomáš a vaše kariéra úplně skončila.

Tamara: „Je to pravda.“

Tomáš: „Jsem tragédie pro její kariéru. Tragédie pro její talent.“

Nikdy jste toho nelitovala?

Tamara: „Rozhodně nemůžu říct, že bych toho litovala, na druhou stranu mi to v tu dobu nepřišlo důležité. Soustředila jsem se na jiné věci a měla jsem pocit, že jestli se ještě někdy budu realizovat v hudbě, tak to prostě přijde. Mě baví tvořit. Jednou zase budu.“

Upřednostnila rodinu před zpíváním, tlačil jste ji někdy, aby se vrátila na pódia?

Tomáš: „Já to chci, protože mám obrovskou úctu k talentu jiných lidí a vím, že po svém boku mám velmi talentovaného člověka, a to nejenom po stránce toho, že umí zpívat, ale že umí komponovat a umí udělat všechno kolem toho, co by úspěšný člověk v téhle branži měl. Takže já jsem rozhodně ten první, co ji k tomu tlačí, a budu nejšťastnější producent. Já ji budu pást časem.“

Snažíte se děti vést k hudbě?

Tamara: „U Josefíny je ten vliv rozhodně patrný. Alfrédovi je rok, tak tam se to ještě tak nepozná.“

Tomáš: „On bude fotbalista. Začal chodit a kopat do míče, takže už dělám trávník tak, jako je barcelonská fotbalová plocha, aby si zvykal.“

Jaký je Tomáš otec?

Tamara: „Nejlepší. Já si ho vážím za to, že i když je táta, tak se nestydí projevovat v těch nejněžnějších formách. Je milující tatínek, který dětem dává lásku.“

A naopak, jaká je Tamara máma?

Tomáš: „Nejlepší na světě. Má nejenom v roli matky obrovský dar naslouchat intuici, takže hodně věcí, které se zprvu zdají, že jsou nesmyslné v rámci nějakého rozhodnutí, se pak ukážou jako to nejlepší řešení, které bylo zvolené.“

Brzy už vás bude pět, jak to vypadá se stavbou domu?

Tomáš: „Příští rok začneme stavět . Teď bydlíme v takový chatě a je to super. Nejlepší na tom je, že si vypěstujete to rajče a získáte k tomu jiný vztah než třeba k zelenině v obchodě.“ 

Původně jste měl představu nízkoenergetického domu zabudovaného do země…

Tamara: „Neumím si představit žít pod zemí. Jsem člověk, který potřebuje vzduch a světlo. Tam to zkrachovalo na tom, že jsme nenašli kopcovitý pozemek. Postavíme dům, který bude soběstačný a bude to dřevostavba a co nejvíc funkční v ekologické rovině. Toho plánu se držíme dál.“

Tomáš: „Tamarka nás seznámila s výborným projektantem, který nám navrhl dům. Je přesně podle našich představ, protože vzhledem k tomu, že máme hodně přátel, potřebujeme taky specifický prostory na střetávání.“

Ve vašem nuselském bytě si mohl každý dělat, co chtěl. Bude to fungovat i nadále?

Tamara: „Ne!“

Tomáš: „To patřilo k určitému stylu života a k životnímu období. Je to taková buddhistická mandala, že člověk něco namaluje a pak to sfoukne a zmizí to, protože všechno je pomíjivé.“

Stavba je finančně náročná, to už si teď Tomáš nebude moci dovolit ohlásit na rok pracovní pauzu.

Tomáš: „To jsme měli promyšlené dopředu, tak finančně náročné to vůbec nebylo.“

Tamara: „Pro umělce je důležité, aby mohl takové rozhodnutí kdykoliv v životě udělat. Nejhorší je, když člověk musí skládat, aby měl peníze.“

Kdo u vás drží rodinnou kasu?

Tomáš: „Žádnou nemáme. Když máme peníze, tak je většinou pošleme dál. Pro nás není problém pozvat deset kamarádů na oběd nebo je hostit na chatě.“

Tamara: „Nejsme typ lidí, kteří by si psali, kolik utratili za nákup. Asi je to tím, že peníze pro nás nehrají v životě prim.“

Tomáš je známý jako bohém, jste vy ta, která ho musí občas vrátit zpátky na zem?

Tamara: „V nějakých situacích asi ano. Tomáš je pro mě český Forrest Gump. Jak tam sedí na té lavičce a vypráví o tom, jak támhle měl krevety a támhle dělal to a to a přeběhl celou planetu. A Tomáš žije podobným způsobem života, on tam nemá ten kalkul. A myslím si, že to je ten klíč k jeho úspěchu, že lidi cítí, že je to tak, jak říká. Že v tom není sebemenší plán.“

Jak se připravujete na příchod třetího potomka?

Tomáš: „Jedna z nádherných vlastností lásky je to, že bují, pořád se zvětšuje. Když jsme měli Josefínu a měl přijít Alfréd, tak jsme pořád řešili, co uděláme. Uřízneme lásku Josefíně a dáme Alfrédovi nebo co? A najednou, když byl na světě, zjistíte, že máte té lásky pro ně pro oba. Takže já si vůbec teď neumím představit, že se to rozroste na tři.“

VIDEO: Vzkaz Tomáše Kluse ženám: Všechny jste bohyně! 

Video
délka: 00:49.66

Vzkaz Tomáše Kluse ženám: Všechny jste bohyně! Marie Šilhová/BPŽ

Fotogalerie
33 fotografií