8°C
Kdy jste měla velký záchvat naposledy?
Tak před třemi lety. Občas mám záchvěvy, ale to pak většinou ustoupí. Nepříjemné je spíš to permanentní napětí, které v sobě člověk má a které už neustupuje. Co kdyby náhodou… Musím se ale umět přemáhat. Minulý týden jsem musela letadlem kvůli práci do Stockholmu. Na prezentaci nové škodovky, protože použili moji novou písničku do reklamy. A to jsem prostě musela, i když to letadlo je opravdu peklo. Tak jsem si vzala prášek a letěla. Ne, že bych se cítila skvěle, ale překonám to snáz.
Zůstane vám to navždycky, nebo to někdy pomine?
Navždycky. Jak říkala už moje teta, lékařka: Fyzickou nemoc vyléčíš, psychickou nikdy. Tu můžeš léčit, ale nevyléčíš. Alkoholik také zůstane do konce života alkoholikem.
Když jsme u toho alkoholu – zmiňovala jste své divoké dospívání. Co to konkrétně znamená?
Vždycky jsem byla celkem čípek. Jako puberťák. Máma, ta se mnou musela zažívat hrozný peklo. Byla jsem průserář. Samá cigára, občas jsme se s kamarády ožrali, nevynechala jsem ani hulení trávy a tak obdobně. Byla jsem hrozný číslo.
Museli si vás jet rodiče někdy někam vyzvednout?
Myslíte na záchytku? To naštěstí ne. Mě vodili domů kamarádi. A jednou mě prý přivezl taxikář. Takže žádnou záchytku jsme naštěstí nezažili a jsem za to hodně ráda.
Ale bylo namále.
Tak o tom žádná.
Ta divoká léta na vás nejsou znát, vypadáte skvěle. Což vám v showbyznysu určitě pomáhá.
Určitě. Chtě nechtě je to velký faktor toho, co děláme. Na druhou stranu, nemusíte hned vypadat jako Monika Bagárová, která je od přírody nádherná a není tam už co zlepšovat. Z každýho člověka na planetě lze při troše snahy udělat alespoň napůl pěknýho.
Řešíte tedy to, jak vypadáte?
Jo, ale asi ne tak hrozně, nejsem ten typ, že bych to potřebovala nějak hrotit. Když jsem byla silnější, což jsem byla, tak mně to bylo jedno. A věděla jsem, že bych vypadala líp, kdybych byla hubenější. Zhubla jsem, až když jsem přestala pít a začala dělat sport. Ale nemělo to žádný záměr, příroda si to tak sama nastavila.
Je o vás teď větší zájem, když jste hubenější?
To bych ani neřekla.
Ani ze strany chlapů?
Někdo má rád velký prsa, někdo hubený holky. Takže to vždycky bylo asi tak půl na půl. Přelejvá se to.
Zvou vás na rande?
Ani ne, mám už dlouho přítele. Spíš to zkoušejí jakoby ze srandy, s tím, že když to vyjde, tak to vyjde. Mám pocit, že se spíš bojí.
Čeho?
Toho, že jsem divná. Jsem občas takový trochu kluk. Zní to divně, ale myslím to v dobrém slova smyslu. Na sporty a tak.
S přítelem jste si začali budovat nový domov. A není to žádný byt v centru…
Já mám sice Prahu moc ráda, ale také mám svého koně a hrozně se mi líbí koňský sport i ten svět kolem něj. Život na vesnici, být v přírodě, je to takový kontrast proti tomu zpívání a všemu, co je okolo. A to je moc příjemný. Člověk jde ráno vykydat hnůj, pak si hodí sprchu a jede do televize. To má svoje velké kouzlo.
Když už si budujete hnízdo, nebude z vás brzy i mladá maminka?
Tak od toho jsme ještě hodně daleko. Hodně, hodně daleko. Cítím, že ještě žádný děti nechci. Sama jsem zatím velký dítě na to, abych něco vychovávala. Dejme tomu prosím ještě pár let.
Takže zatím jen farmářka.
Úplná. Už jsem dostala i kolečko k narozeninám.
Jsou to i taková vaše zadní vrátka?
To se asi nikdy neuživí natolik, aby to uživilo i mě. A já bych se tím ani živit nechtěla. Je to prostě čistá radost!
VIDEO: Debbi popírá vztah s Markem Ztraceným, má Tomáše
Debbi popírá vztah s Markem Ztraceným, má Tomáše Jan Jedlička
