7°C
Dveře jejího malého bytu na pražském sídlišti si v 80. a 90. letech podávali pánové a dámy opravdu zvučných jmen.
„U mě doma si kreace vybírala nesmírně kultivovaná Jiřina Jirásková i její kolegyně z divadla Jiřina Bohdalová,“ říká Františka ve velkém rozhovoru pro zítřejší Blesk tv MAGAZÍN.
„Zájem projevil Jirka Korn, Hana Zagorová, v mém modelu zpíval Hančin jevištní boy Petr Rezek. Řada klientů pocházela ze zahraničí. Do mého bytu dorazili především díky filmovému producentovi Miro Voštiarovi. Většina byli Italové, kteří u nás točili. Neodolal ani Franco Nero,“ vypráví módní guru Blesku.
„Tenkrát to jinak než prodávat v soukromí nešlo. Ale byly tu i undergroundové akce, například prodejní expozice kreací špičky tehdejších módních designérů, jež v podkroví činžáku v Mezibranské ulici na úpatí pražského Václaváku pořádala pozdější módní galeristka Ivana Follová s manželem Janem, filmovým kritikem,“ vzpomíná Františka.
„U Follů jsem se brzy vyprodala, a těžko říci, zda jsem provětrala peněženku tehdejší star showbyznysu Petry Janů nebo manželky pozdějšího prezidenta Olgy Havlové,“ dodává s úsměvem.
Mezi slavnými byli ale i tací, kteří si nevybrali. I to Čížková popisuje ve své nové knize To jsem já, Františka. „Vzpomínám si na Zlatu Adamovskou, kterou přivedl její první manžel, hudebník Vadim Petrov. Cena za svetr z lesklých lacetek s aplikacemi z hrubé šité krajky z období art deco ji překvapila. ‚Tohle dokážu uplést. Nedá to velkou práci, je to na velkých jehlicích,‘ podotkla. Tak si to upleťte, odvětila jsem. Jejímu muži bylo trapně. Nemuselo. Už tenkrát mi bylo jasné, že někteří lidé rozeznávat neumí. Paní Jirásková, která pro mě byla symbolem totalitou potlačené nonšalantní elegance, rozeznávat uměla. Na sídliště ji z Vinohrad přivezl životní druh, režisér Zdeněk Podskalský,“ popsala módní kritička.
