Už teď v říjnu vás televizní diváci uvidí na Nově?

„Do práce nastupuji hned po rodičovské dovolené po třech letech, ale kdy přesně půjdu na obrazovku, to je pro diváky i pro mě zatím překvapením. Ze zpráv jsem odcházela ani ne po roce, co jsem to dělala, a pak jsem byla tři roky na mateřské dovolené, tak je třeba si to zase zažít.“

Budete zase moderovat zprávy pro maminky v domácnosti, důchodce a lidi na nemocenské?

(usmívá se) „Pokud tím myslíte zprávy ve 12 a v 17 hodin, tak ano. Jasně že jsou to zprávy pro ty lidi, co říkáte, ale i pro další, co jsou třeba zrovna v práci na obědě nebo nemají práci nebo mají volno. Každá skupina diváků je důležitá.“

Už víte, co si vezmete na sebe, až půjdete poprvé na obrazovku? Měla byste být seriózní, ale sexy zároveň, ne?

„Tak to ještě nevím, co si vezmu, každopádně moderátorka zpráv musí vypadat dobře, měl by na ni být hezký pohled, určitě to ale není o co nejhlubším výstřihu.“

Na vás nepochybně hezký pohled je… i po mateřské!

„Díky, ale já sama nejlépe vím, kde mám ještě rezervy, že to není úplně to pravé ořechové, co se týče postavy, ale to má snad každá ženská…“

Šla byste do silikonů?

„Někdy si říkám, že ještě jedno dítě a asi do toho půjdu, přece jen mateřství má svůj vliv. Pořídím si proto kasičku – prasátko na nová prsa… (směje se) Když to tak budu cítit, půjdu do toho, ale zatím nad tím nijak vážně neuvažuji.“

Jste stále štíhlá jako proutek, jak to děláte, hladovíte?

„Je pravda, že jídlo pro mě určitě není v životě životě moc důležité, nejsem žádný gurmán a dost často mi stačí si koupit něco v bufetu do ruky a jíst to po cestě. Ale nehladovím, spíš mám dědičnou dispozici po obou rodičích. A také mám dost pohybu v domácnosti, s dcerou, úklidem a tak. Jednou za čas si objednám na měsíc krabičkovou dietu – ne z důvodu hubnutí, ale pestrého a zdravého jídla."

Cvičíte?

„Ne. Když jsem třeba doma, Anetka ve školce a mohla bych se věnovat sobě, třeba bych si mohla zaběhat, tak radši vezmu do ruky mop a uklízím. Nebo vysavač a spálím energie úplně stejně jako při sportu, navíc je pak doma vidět výsledek. A Anetka je moje fitko, už má 16 kilo...“

Kolik vážíte vy?

„Nejvíc jsem kdy měla 62 kilo a nejméně 57, to bylo asi půl roku po porodu. Velké skoky ve váze nemám, jsem teď na šedesáti. Někdo mi říká, že jsem hubená, ale já se jinak neznám, jsem tak spokojená."

Ani nemlsáte?

„Bohužel ano! Mám pocit, jako bych byla celoživotně těhotná, a mlsám dohromady sladké i slané. Třeba chipsy a čokoládu dohromady, klidně. Všechny chutě najednou. Snažím se tomu bránit, ale třeba chipsy se nedají jen mlsat, ty se musí sníst celé..."

Každopádně byste mohla klidně vyrazit na módní molo předvádět plavky nebo prádlo!

„Tak to určitě ne, to už předvádět nebudu, věkově ani profesně se to nehodí. Někdo, kdo moderuje zprávy v televizi, by asi neměl chodit na molu v prádle…“

Ptát se na nabídky fotit nahá je tedy asi zbytečné…

„To ano, do toho bych samozřejmě nešla, ale třeba proti aktům, kde není nahota vidět, vůbec nic nemám. Už jsem i fotila charitativní kalendář, měla jsem na sobě jen kalhotky a držela v náručí černošské dítě.“

A dostala jste někdy v minulosti nabídku na odhalené fotky? 

„No jéžiš! (usmívá se) Těch bylo, dostávala jsem je docela často! Hlavně před tím, než jsem získala titul České Miss v roce 2009. Už si to moc nepamatuju, ale na tehdejší dobu, když jsem byla ještě studentka, mi nabízeli honorář v řádu desetitisíců. Jen pro srovnání, přehlídky jsem chodila za 1500 korun.“

Proč jste do toho nešla?

„Jednak se stydím a vždycky si také chci stát za tím, co jsem v životě dělala. A docela prozíravě mi došlo, že by si mě pak mohl každý zpětně vygooglovat nahou na netu… Taková věc se vždycky vrátí a nikdy nevíte, co budete v životě dělat. Zrovna pro mě by to teď v práci byl problém a asi bych tu práci ani nedostala!“

Máte vůbec zapotřebí chodit do práce?

„Určitě ano, stoprocentně, to myslím hlavně psychicky. Těším se do práce, že si tam svým způsobem odpočinu, mateřská rozhodně žádná dovolená není, ten název opravdu moc nesedí. To má ale každá ženská. Bylo to v podstatě výhradně o plenkách, kakání, čurání, prostě o miminku, povídání tak s jinými maminkami na dětském hřišti. Svým způsobem dost na hlavu. Anetka už začala chodit do školky, snáší to statečně, tak můžu jít s klidem do práce.

Měl jsem spíš na mysli, že to nemáte finančně zapotřebí, když žijete s podnikatelem Jaroslavem Vítem…

„Máme se dobře, to je pravda, jezdíme na hezké dovolené, mámě pěkné, a hlavně bezpečné auto. Netrpíme nouzí. Oba jsme ale zůstali soběstační. Určitě jsem si nehledala chlapa, který by mě zajistil. Měla jsem svůj byznys, jak se říká, vydělávala jsem dost.“

Ale když jste pak byla na mateřské…

„Tak to byl poprvé okamžik, kdy jsem na partnerovi byla i finančně závislá, nemohla jsem vydělávat. Dostala jsem se do pozice, že jsem si říkala manželovi o peníze na nákup, bylo to pro mě nové a nepříjemné, ale jinak to nešlo. Hrdost šla stranou. V té chvíli bylo samozřejmě příjemné, že partner peníze má, tvrdit něco jiného by bylo pokrytecké. A od té doby mám velký respekt k ženám, které jsou samy a dokážou vyjít s dítětem a mateřskou!“

Už jste si určitě vyslechla, že jste se vdala dobře, ulovila boháče…

„Ne že by mi to přímo někdo předhazoval, ale nějaké takové články se v médiích objevily. Misska, co si vzala bohatého podnikatele… Nic ale není černobílé, je za tím něco víc, nevím, jak to říct. Kdybych k němu nic necítila, nebyla bych s ním.“

Mohu vám věřit?

„Můžete! Jinak bych do toho nešla, mám to tak v životě nastavené. A už od začátku, co jsem začala vydělávat jako modelka, jsem si ušetřila na malý byt v Praze, který jsem koupila, abych jednou, až budu mít rodinu, měla takovou zálohu. Kdyby se něco stalo, abych na manželovi nebyla závislá, aby si mě nemohl obtočit kolem prstu, nemohl mě dusit. A to se také nikdy nestane.“

Už jste se sžila s rolí matky?

„Hrozně mě to naplňuje a jsem strašně šťastná. Užívám si to a ona je pro mě všechno… Když se ale narodila, tak jsem měla takový ten splín, že ji nemiluju. Říkala jsem si: Kde je ta mateřská láska, o které se mluví? Proč já ji nemám? Matka se asi musí naučit to svoje miminko milovat. Někdy hned, u někoho to chvíli trvá. Ale přijde to a já bych pro své dítě udělala cokoliv.“

Už porod není pro ženu často příjemný...

„Kdyby to šlo obejít, bylo by to lepší! To ještě nikdo nevymyslel, ale možná to tak je schválně, pouto mezi dítětem a matkou je tak pevnější... Nevím.“

Vychováváte Anetku dnešní moderní »nevýchovou «?

„Rozhodně ne, klidně ji občas plácnu i přes zadek, když zlobí. Když něco třikrát řeknete a ona nic, tak vám ta ruka uletí. Teď si možná udělám spoustu nepřátel, ale myslím si, že když výchovná facka padne vedle, tak je jí škoda. Děti musí znát hranice, jinak by si dělaly, co by chtěly, a to nejde. Snažím se jí samozřejmě všechno vysvětlovat, ale to nejde donekonečna.“

Jak podle sebe zvládáte roli manželky?

„To je spíš otázka na manžela, snad funguju normálně po všech směrech (směje se). Asi by vám ale řekl, že doma k večeři jsou omáčky a teplé večeře jen občas. Mě moc vaření nebaví.“

Snažíte se jako všechny ženy partnera vychovávat?

„Samozřejmě, nemohu si pomoct. My si vždycky vezmeme nějakého chlapa a říkáme si: On je fajn, ale já si ho ještě vylepším! A ono to nejde. Ale já to nevzdávám. Jsou to často jen maličkosti, které ale časem mohou být velké, když je jich moc. Třeba ponožky pohozené na zemi. Nebo bačkory pod gaučem, o které pokaždé večer zakopávám…“

To asi dělají všichni chlapi…

„Nevím, proč to tak dělají. U nás leží ponožky vždycky na zemi, já jim říkám dva položení hadi. Takže i od těch hadů ráda vypadnu do práce. Oni se mezitím ale bohužel nikam neodplazí, zůstanou tam ležet. Alespoň je neuvidím celý den, když budu v práci.“

Manželství je těžká disciplína!

„To je pravda, my měli teď v září pět let od svatby, tak už asi můžeme bilancovat. A četla jsem někde, že je to dřevěná svatba. Takové to hezké odpadlo a je to prostě takové to syrové, co může lehce shořet.“

Co jste dostala od manžela k výročí?

„No… Manžel na to samozřejmě zapomněl!“

Typický muž, že?!

„Tak nějak, zkoušela jsem mu to naznačit a on se divil, že nikdo z nás nemá v září svátek ani narozeniny… Až mu to asi po šesté nápovědě došlo. A tvrdil, že na to nezapomněl, že to má připravený. A na pouti mi pak koupil perníkové srdce. To byla důkladná příprava!“

Je pro vás i po pěti letech manželství tím princem na bílém koni?

„Občas samozřejmě ne, ale kdybych to měla shrnout, tak jsem v manželství spokojená. On má svoje mouchy, ale to já taky a společné žití spolu zvládáme.“

Když se pohádáte, kdo přijde většinou jako první s usmířením?

„My se neusmiřujeme, my to přecházíme… Nevím, jestli je to tak dobrý. Já jako znamení Býka hodně vydržím, ale pak vybouchnu, jsem jako papiňák, a potom to lítá. Manžel se nechce doma nikdy hádat, v práci se prý hádá dost.“

Jak vám říká manžel?

„Maminko, a to mě vytáčí! Když se to týká dítěte, tak jo, ale když jsme sami, tak mi to vadí. Říkám mu: Já nejsem tvoje maminka, ale miláček, láska, tak něco…“

V roce 2009 jste vyhrála Českou Miss, po roce jste se dali dohromady. Nebýt toho titulu, možná byste se ani nepoznali!

„To určitě ne, poznali jsme se totiž na pokerovém turnaji celebrit, a kdybych tehdy nebyla takzvaně celebrita, tak bych tam nehrála. Jeden z turnajů byl v kasinu, kde jsme se poznali.“

Kdo byl iniciátorem seznámení?

„Vlastně ani nevím, dlouho jsme si povídali, řešili i naše vztahy, byli jsme kamarádi. No a nějak se stalo, že jsme se chtěli vídat častěji. A nějak samovolně to přešlo do vztahu.“

Hned se vám líbil?

„Nebyla to láska na první pohled, jak se říká, ale jako člověk mě hned zaujal…“

Překvapil vás, když vás požádal o ruku?

„Velmi! Nebyli jsme spolu ani rok a ta žádost byla sama o sobě hodně vtipná. Bylo to skoro na konci dovolené. Měl prstýnek schovaný v ruce, a když byla romantická chvilka, tak řekl: Hele co mám! A já jsem začala hrozně brečet, dojalo mě to, nečekala jsem to…“

Váhala jste s »ano«?

„V ten okamžik jsem věděla, že to tak také cítím. Stál přede mnou a asi po minutě, co jsem brečela, se divil, že jsem ještě neodpověděla. Tak jsem řekla, že si ještě neklekl… Tak poklekl a řekla jsem ano. Vidíte, zase jsem mu to musela říct, chlapům prostě musíte skoro všechno říkat, nenapadne je to samo.“

VŠE O IVETĚ VÍTOVÉ NA BLESK.CZ ČTĚTE ZDE>>

Fotogalerie
43 fotografií