7°C
Pane režisére, pamatujete si, kdo přišel s nápadem na Ordinaci?
„Podnět přišel od autorky Lucie Konečné a Magdaleny Turnovské. A mě coby režiséra chystaného projektu oslovila dramaturgyně Šárka Baborovská. Mohu říci, že mě ten seriál zaujal hned po přečtení prvních čtyř scénářů.“
Čím?
„Hlavně prostředím a tématem. Protože prostředí gynekologické ordinace ještě nikdy nebylo v seriálu zpracované. Myslím, že ani ve světě.“
A nebál jste se právě toho tématu, že lidi odradí?
„Ano, viděl jsem úskalí v tom, že by mohlo lidi třeba trochu vyděsit. Ale to mě na tom zároveň lákalo, že je možné v dramatickém prostředí ukázat a přiblížit lidem něco, co nemohou v reálném životě spatřit.“
Název byl daný od začátku?
„Ne, nejprve se to nemělo jmenovat Ordinace v růžové zahradě. Ta »růžová« tam přišla až na poslední chvíli. Mělo se to jmenovat prostě jen Ordinace, což mi bylo bližší. Jenže v tu samou dobu na Nově startovala ještě Ulice, a už běžel seriál Redakce. Proto k Ordinaci přišel ten přívlastek, aby to nebyl další holý název.“
Byl seriál od začátku plánovaný tak velkolepě, na roky dopředu?
„Kdepak! Na začátku bylo jen čtyřiatřicet dílů! Jeden uzavřený dramatický oblouk. Ale po tom nečekaném ohlasu se vedení televize rozhodlo, že budeme pokračovat. Myslím, že potenciál na další série tam byl. A pro nás to byla výzva. Strašně nás to bavilo, štáb i herce.“
Jako první režisér jste vlastně do rolí obsadil herce, kteří se díky Ordinaci stali slavnými. Byl to složitý výběr?
„U castingů to bylo mnohdy i komické. Třeba si pamatuji, že Petr Rychlý přišel na konkurz na úplně jinou postavu. Zkoušel v podstatě menší roli automechanika a moc se mi v ní nelíbil, nezdálo se mi to. Tak jsem ho spontánně poprosil, jestli by si zkusil primáře Mázla. A ta role mu sedla! Nebyl na ni připravený, a v tu chvíli byl rázem pravdivý. Roli dostal a postupně v seriálu stoupal nahoru, jeho postava získávala stále větší prostor.“
Dnes se Ordinace natáčí ve velkých ateliérech v Hostivaři, které mají dohromady 1500 metrů čtverečních. Kde jste točili tenkrát?
„První díly vznikaly v opuštěném multikině Galaxie v Praze u stanice metra Háje. Fragmenty toho kina nebo kulturního domu zůstaly zachované, my jsme je jen trochu obestavěli, aby to vypadalo jako nemocnice. Mně se navíc líbilo, že to mělo strop, což ateliéry nemívají. Působilo to autenticky. Vedle byla pizzerie, takže někdy se stalo, že herci vběhli do kuchyně pizzerie namísto do ateliéru. Bylo to takové náročnější, tím, že to nebylo přizpůsobené, že to nebyl ateliér. Ale o to víc mám pocit, že nás to semklo. Mám na to velmi pěkné vzpomínky.“
Proč jste se stěhovali? A co je tam na Hájích dnes?
„Produkci nějak končil pronájem, tak se vše přestěhovalo do Hostivaře. Dnes je v těch původních prostorách vietnamský obchod. Kdybyste tam zašli a podívali se na podlahu, uvidíte, že tam jsou ještě stopy po dekoracích. A na stěnách zůstaly nemocniční kachličky. Byl jsem se tam asi před pěti lety podívat, ještě to tam bylo. Všude jsem viděl pozůstatek Ordinace. Jen v nemocniční chodbě byly regály...“
