„Někdo čte můj deníček, kde jsem napsal o třesu rukou. Ale spíš jako postřeh, protože mě to zajímalo,“ sdělil jasně muzikant, jehož velkou vášní je malování.
A právě při této činnosti se prý dostavují obtíže. „Vždyť je mi dvaasedmdesát, to je normální! Malovat ale můžu,“ vysvětlil Čech s tím, že o žádné z nemocí, které by ho měly sužovat, neví.











Aby nedopadl jako v tom vtipu o dvou stařících - jeden si stěžuje, že se nemůže ani najíst, jak se mu třesou ruce, že ze lžíce všechno vybryndá, a druhý povídá, že on je na tom taky blbě - nemůže se ani vyčůrat, protože se kvůli třasu hned udělá...
