Pohřeb probíhal v rotundě na hřbitově v Brumově-Bylnici. Rakev s ostatky Vaculíka donesla na obřad čestná stráž oblečená ve valašských krojích za zvuků dechové hudby. V prosklené rotundě ležela Vaculíkova rakev zalitá letním slunečním světlem. Mezi prvními smutečními hosty dorazil spisovatel Ivan Klíma, Vaculíkův blízký přítel a bývalý kolega z Literárních listů, režisér Břetislav Rychlík a básník Pavel Kohout.

„Ve vzpomínkách na Ludvíka Vaculíka mi zůstane po celý život dar toho chlapského přátelství, které mezi námi bylo. Jak říkal, že jsme se sčuchli jak dva psi. Za to budu děkovat,“ řekl blízký Vaculíkův přítel, režisér Břetislav Rychlík.

Mezi smutečními hosty nechyběl ani další z jeho blízkých přátel, spisovatel Josef Holcman. „Před čtyřmi týdny jsme se se ženou stavili u něj v Dobřichovicích, u paní Madly a syna Janka. Dal mi knížku Další tisíce, která nedávno vyšla. Napsal mi tam: Josefe Holcmane, těš se, a ju, Jitku, potěšuj. Ludvík Vaculík na stará kolena. Bylo vidět, že je smířen a že ví, co bude následovat. Je to má poslední vzpomínka. Je pěkné, že odešel na onen svět doma, uprostřed rodiny,“ řekl spisovatel.

Smuteční průvod v čele s rakví se v 11 hodin vydal na mši ke kostelu sv. Václava, který byl zcela zaplněn. Právě v tomto kostele byl po narození Vaculík pokřtěn, zde tedy začala jeho cesta životem a k Bohu. Bohoslužba skončila svatým přijímáním. Ve smuteční řeči farář zmínil Vaculíkovy hříchy - především cizoložství. Na dotaz, zda lituje svých hříchů, prý spisovatel před smrtí řekl, že ano. Pak tiše skonal.

Pohřeb Václava Havla (†75): Slzy, bolest a hrdost na velkého Čecha

Hrobku mu udělal už před lety akademický sochař Otmar Oliva. Na náhrobní kámen si u něj Vaculík nechal vytesat nápis: Byl jsem tu a možná zas přijdu. Podle Olivy měl místo na brumovském hřbitově dávno vybrané, je odtud prý krásný výhled.

Ludvík Vaculík byl jednou z nejdůležitějších osobností české kulturní, ale i politické poválečné scény. Svou literární tvorbou odhaloval problémy a průšvihy komunismu. Tvrdě kritizoval režim a roku 1968 své myšlenky publikoval v manifestu Dva tisíce slov, kterým si znepřátelil stát a mnoho jeho občanů.

Vaculíka ale nic nezastavilo, jako nepřítel státu měl sice zakázáno veřejně publikovat svou tvorbu, ale jako mnoho jiných to obešel samizdatem. Byl šikanován státem a nezřídka se ocitl ve vazbě. Vaculíka ale nic z toho nezlomilo, podepsal Chartu 77 a dál si ve svých knihách utahoval ze smutných poměrů v zemi.

Vaculík zemřel 6. června ve věku nedožitých 89 let v Dobřichovicích. Nechal po sobě vdovu Marii, bývalou partnerku Lenku Procházkovou a pět dětí.

Fotogalerie

17 fotografií

Na rozloučení s Ludvíkem Vaculíkem dorazily stovky lidí

Autor: Pavel Ryšlink