9°C
„Tak je to seriál o plzeňské kriminálce, nebo ne?“ nedalo mi, abych se nezeptal režiséra. Jan Hřebejk mě zbavil pochybností: „Jasně. Většinu exteriérových scén opravdu natáčíme v Plzni. U Liberce jsme točili jen proto, že je tam vesnice, která dispozičně přesně odpovídá scénáři jednoho příběhu. A proč Praha? Většina herců má v hlavním městě angažmá v pražských divadlech. A tak je výhodnější interiérové scény natáčet v Praze.“
Dělá se to tak prý ostatně často. Když třeba Jan Hřebejk natáčel svůj televizní detektivní debut – třídílný film Případ pro exorcistu, který se odehrává v Olomouci a okolí, strávil tam jen asi tři natáčecí dny. Ostatní se také dodělávalo jinde.
Filmový štáb jsme zastihli v luxusní vile na pražských Vinohradech. Filmaři obsadili vchod a část přízemí. Život se však v domě, kde sídlí hned několik firem či ordinace, pochopitelně nezastavil. „Stop,“ zavolal pomocný režisér Kryštof Michal ve chvíli, kdy se v záběru octla trochu vyděšená dívka.
Čekal jsem obvyklé režisérské nadávání, co se tam ta holka plete. Nicméně místo toho se ozval vlídný dotaz: „Vy asi jdete k zubaři, že?“ Slečna přisvědčila a byla propuštěna dále. Zjevně nebyla první pacientkou, která se na zubařské křeslo probíjela přes kabely a jiné zdejší filmové propriety.
Ach, ta móda
V hale se mezi záběry setkávali i herci. Část z nich se zájmem nakukovala režisérovi přes rameno, jak jim to na place v předchozím záběru slušelo. Ostatní měli jiné starosti.
Iveta Jiřičková, která v právě natáčeném díle představuje sošnou sekretářku podezřelého „hejtmana Plzeňského kraje“, si s úlevou sundala elegantní boty na vysokých podpatcích – z vyslechnuté debaty s garderobiérkou vyplynulo, že se na nich dá vydržet opravdu jen tu chvíli před kamerou.
S Janem Hřebejkem jsme si pak povídali v sousední impozantní „hejtmanově pracovně“. Vyhnal herce, kteří mezi záběry obsadili pohodlná křesla a rozpovídal se o tom, jak bude nový seriál vypadat. „Inspiraci producenti získali z německého »Tatortu« – tedy »Místa činu«. Samozřejmě od Němců ale neopisujeme – jen bychom jako oni chtěli udělat podobně napínavé »profesní« detektivky, ve kterých jde o policejní praxi a už ne tak moc o rodinné peripetie vyšetřovatelů,“ začal.
Kromě německého seriálu navazuje natáčení i na klasickou anglickou detektivní školu. „Třeba v tom, že jsou skoro všichni podezřelí. Navádíme diváky na spoustu slepých cestiček – no prostě tak, aby byl každý díl napínavý od počátku až do konce,“ libuje si režisér.
Herecký rekord
V seriálu hraje na české poměry skutečně hodně herců. „V těch šesti dílech bude přes sto klíčových postav, je to nejrozsáhlejší dílo, na kterém jsem dělal,“ říká režisér.
Hřebejk také jednotlivé epizody poměrně hodně konzultuje s policejními, zdravotnickými a dalšími experty tak, aby vše vypadalo autenticky. Epizodních rolí, obětí či podezřelých, je tedy hodně, hlavních vyšetřovatelů je ale samozřejmě jen pár.
Šéfem plzeňské kriminálky je Lukáš Vaculík (53), další detektivové jsou Jan Zadražil(39), Martin Stránský (45) a Berenika Kohoutová (24). A také Vladimír Polívka (26): „Hraju bystrého drzounka,“ charakterizuje svou postavu.
Na rozdíl od tatínka Bolka Polívky, který si už také zahrál pár detektivů, je to Vladimírův první vyšetřovatel. „Zatím jsem si zahrál v kriminálce jen vraha. A vždycky jsem tvrdil, že policajta hrát nebudu. A vidíte, už je to tady,“ směje se.
