9°C
Někdejší Miss Švédska s parametry novodobé Venuše proslavila na prahu 60. let filmová scéna, v níž za obdivného přihlížení Marcela Mastroianniho svůdně dováděla v římské fontáně di Trevi. Snímek Sladký život sice způsobil skandál a jeho premiéru v roce 1960 doprovázely výkřiky odporu a pískot, nicméně z Ekberg učinil sexuální symbol. Byl to i její nejlepší film, který už nic nepřekonalo.
Ekberg se narodila ve švédském Malmö 29. září 1931, jako čtyřiadvacetiletá obdržela titul Nejnadanější debutantka a natočila několik hollywoodských filmů, například s Johnem Waynem a Laureen Bacallovou. Pak ji objevil Federico Fellini. Pro italského režiséra fascinovaného typem „nadženy“ s bujným poprsím představovala absolutní ideál krásy a také pro ni ve filmu vytvořil úchvatnou koupací scénu, která navždy Anitu proslavila a z fontány di Trevi učinila jednu z nejnavštěvovanějších římských památek.
Po Sladkém životě natočila Anita Ekberg italský povídkový film Boccaccio 70, v němž roztomile sehrála půvaby obdařenou ženu z reklamy na mléko, a pak ještě snímek Čtyři pro Texas s Frankem Sinatrou či Deanem Martinem. Usadila se v Itálii a v 70. a 80. letech natáčela filmy slabší úrovně. Ve Felliniho Interview si v kouzelně nostalgické scéně zahrála sama sebe.
Za značné pozornosti bulvárního tisku se Anita Ekberg dvakrát vdala a rozvedla a díky příchylnosti k dobré kuchyni i značně přibrala. Zahrála si před časem v televizním seriálu Krása žen, který v Itálii běžel ve třech řadách.
