„Se strojením jsme kdysi začínali opravdu jako Pat a Mat. Vzpomínám si, že nám stromeček ujížděl jednou napravo, podruhé nalevo a ne a ne ho ukotvit rovně. Byla to fakt dřina a nakonec jsme to vyřešili tím, že jsme ho vyrovnávali provazy, které jsme uchytili na skobičkách. Nebylo to vůbec praktické a o estetickém dojmu se už nedalo mluvit vůbec, ale jako první pokus – no, proč ne,“ prozradil Lumír.
Teď už pro všechny případy raději s partnerem Pavlem začínají přípitkem na zdar díla. Po dopití Lumír zalehl na zem a věnoval se zavádění stromku do stojánku, přítel s geometrickou přesností hlásil, kam a na kterou stranu s neposednou dřevinou pohnout. Když se akce po pár hodinách zdařila, byl stromeček v rovině přesně, jak když střelí a navíc díky Olšovského plazení po podlaze byla i ona dokonale vysmýčena.
Dvojice má zatím napečeny jen perníčky, kterými ozdobili stromek, ale běžně pečou dvanáct druhů. „Každý upeče svých šest, které má nejraději, a pak už jen debužírujeme,“ směje se Lumír.
U nás se také ještě pod horami nechumelilo, ale snad mezi svátky.
. Tak nějak mi v tom načančaném bytečku žena chybí, tahle budou ještě dlouho jako Pat a Mat. Ještě, že mého manžela za ty roky manželství nenapadlo, že je vlastně vše jinak, než to spolu vnímáme. Škoda Lumíre, podvečerní romantické procházky zasněženou Prahou po boku milé ženy jsou pro Tebe na nic 
.
