Otec Ivana Hlase byl zarytý komunista, který pracoval pro ministerstvo zahraničí. Šestičlenná rodina se odstěhovala na čas do Afriky, kde Ivan vychodil první třídu. „Byli jsme tam jenom s mými bráchy, sestru si tu nechali jako rukojmí,“ svěřil se zpěvák. Vše se však změnilo okupací v roce 1968, kdy jeho otec přišel o práci a postavení.
Začal být despotický, vztek a zlobu si vyléval na svých čtyřech dětech. „Otec byl příšernej. Přišel s chlapama z práce třeba ve dvě v noci po nějakém posezení a vzbudil mě a musel jsem jim hrát. To bylo drsný,“ vypráví Ivan Hlas v pořadu ČT 13. komnata, jak ho táta v dětství tyranizoval. „Byli jsme čtyři sourozenci a museli jsme každý den uklízet. A on byl schopný každý den přijít a prstem přejet po knihovničce a seřvat nás, že takhle nevypadá uklizený pokoj,“ vzpomínal Hlas.
Chováním svého otce, který jeho osobnost zadupával, je Hlas poznamenaný dodnes. Alespoň se tak cítí. K traumatizujícímu dětství se přidaly i vlastní životní trable, které prožil se svou první ženou a které mu nepřidaly. Jejich syn se narodil těžce nemocný a ve třech měsících zemřel. Zpěvák byl v té době na vojně, odkud ho na pohřeb vlastního syna nepustili. Ivan to těžce nesl a stejně jako jeho otec později propadl alkoholu. Nastoupil na léčení, které však nedokončil. Nakonec se vyléčil sám a dodnes abstinuje.
