Kdy jste se cítila nejvíc jako žena?
„Spíš se cítím jako kluk, tedy teď chlap!“
Kdy vás brali všichni čerti?
„Ale nedávno. Pojďme trošku myslet na sebe a nevolit vulgaritu...“
Kdy jste se cítila jako královna?
„Když mě můj syn pohladí a usměje se na mě a řekne něco vtipného.“
Kdy se vám zdálo, že nemůžete dál?
„Všechno půjde! Jenom to chce odhodlání a vědomí, že může být ještě hůř.“
Kdy jste pochopila, o čem je život?
„Jsme na cestě. Jsme poutnící, ne tuláci. Věci do sebe neuvěřitelně zapadají, myslím, že je dobré učit se nadhledu. A tak dále.“