„Já mám nějakou zvláštní chorobu, ale já prostě nechci docházet někam, kde hlásím příchod, odchod a jsem povinen zpívat přesně tóny, jak jsou. Když se mi líbí árie z nějakého muzikálu, tak ji zařadím úplně svobodně do svého repertoáru, trošku si ji přepracuju po svém a takhle mě to baví,“ osvětlil svůj přístup k divadlu Karel Gott v rozhovoru na Frekvenci 1. Načež Roman Ondráček z dua Těžkej Pokondr zasmečoval: „Takže aby to neznělo dvousmyslně: žádný píchačky v divadle?“ A Mistr se smíchem doplnil: “K tomu opravdu asi už nedojde...“

Přestože Karel Gott není v žádném angažmá, dobře ví, co je zodpovědnost k publiku. Nikoho nezajímá, když má zpěvák hlasovou indispozici, je nemocný a nebo řeší problémy. „Třeba když mi umřela maminka, tak jsem měl premiéru ten večer… a vystoupil jsem. Ale to nesmí být znát, na to si lidi nezaplatili.

I proto je třeba práci vyvažovat něčím, kde si člověk odpočine a zapomene na starosti. Pro Gotta je to malování, kterému se věnuje už od dětství. „Při tom malování, tam je krunýř kolem mě, kdy neposlouchám muziku, to už bych byl zpátky v tom showbyznysu. Ale klid, meditace a maluju…to je pro mě vyvážení.“