Blesk: Pamatujete si něco z toho kolapsu?
„To bylo hrozně zvláštní. Odjel jsem na letiště, ale tam jsem chodil, pozoroval cvrkot a vůbec se nechystal k odletu. Všichni se odbavili, jen já se pořád procházel a vyprávěl historky. Ostatní se pro mě vrátili, ale já se choval divně. Proto si mysleli, že jsem opilý. Jenže o mně je známo, že vůbec nepiju.“
Nic vás nebolelo? Hlava? Tělo?
„Vůbec nic mi nebylo! Jenom jsem mluvil z cesty, prý úplné nesmysly, a neuvědomoval si to. Tak jim to už pak přišlo nějak divné a zavolali pro jistotu záchranku.“
Měl jste strach o život? Myslím, když jste se pak probral v nemocnici.
„Neměl, já jsem nic necítil. Jen jsem vůbec nemluvil. Doktoři na mě stále hovořili a já nemohl odpovědět.“
Jak se cítíte nyní?
„Už moc dobře. Vlastně jako dřív a třeba i líp než dřív. Jen možná někdy ještě trochu hledám slova. Ale je to fajn.“
Čeho se napříště hodláte vyvarovat?
„To nevím. Já jsem totiž nic neprovedl. Neudělal jsem žádnou chybu, které bych si byl vědom. Budu tedy jen doufat, že to neudeří znovu.“
Chodíte stále na předepsané procházky?
„Samozřejmě. Já se ale už delší čas snažím žít zdravě. Když mi před pár lety našli zvýšený cukr, shodil jsem tři kila. Teď je to trochu víc – myslím, že tak osm... A pravidelně rehabilituju.“
Kdy se chystáte zpět před kameru?
„Myslím, že tak za měsíc. Režisér Jiří Adamec předtočil s Lubošem Xaverem Veselým pro televizi Relax několik dílů mého pořadu S Novotným za humny. Děkuju a za pět týdnů si to zase rád převezmu sám!“
Nemáte strach ze stresu, který práce přináší?
„Ne. Já pracuju strašně rád. Miluju práci. Už mi strašně chyběla. Nemůžu se dočkat, až to toho zase zpátky vpluju.“
