7°C
Sexuologové se shodují v tom, že zamilovanost je svým způsobem duševní porucha, která odezní asi po dvou letech. Opravdu se zamilovat může člověk jen párkrát zaživot. Sexuolog Petr Weiss tvrdí, že nanejvýš čtyřikrát, ale spíš jen dvakrát. Lidi, kteří se z velké zamilovanosti vyléčí, to v lepším případě hodnotí slovy: kam jsem dal oči?! Nebo rovnou: Já vůl! Ale je tu i druhá možnost. Bláznivá zamilovanost přejde, ale partner zůstává i tak tím nejbližším člověkem. A v tom případě je to pravá LÁSKA!
Petra Černocká (62) a Jiří Pracný (59)
Co nás napadne při pohledu na fotku
PETRA: „Bylo to určitě na Moravě v šatně na jednom koncertu.“
JIŘÍ: „Byl jsem veselejší a hubenější.“
Jak jsme si tehdy vyznávali lásku
PETRA: „Říkali jsme si taková ta směšná slova. Člověk, když je zamilovaný, tak je infantilní. Pejsku a tak.“
JIŘÍ: „Klasicky, tokali jsme na sebe a říkali jsme si: Ahoj Šmudliku, kočičko.“
Jak si vyznáváme lásku dnes?
PETRA: „Já ani nevím. Je ale zvláštní, že přestávám říkat křestní jméno jen tak vyhrknu. Hele…, Ty… pojď sem. Když řeknu Jirko, chci mu něco vyčíst.“
JIŘÍ: „Teď už je to v jiné dimenzi. Ne tak často, ale slovy je to pořád.“
Jaké bylo naše první setkání
PETRA: „Byla jsem u Jiřího Štědroně a ten sháněl novou kapelu, tak řekl, zda bych se nejela podívat za Prahu, kde jedna zkouší. V garáži stáli čtyři kluci a Jirka byl nejroztomilejší.“
JIŘÍ: „15. června rok 1986. Zkoušeli jsme s kapelou v Říčanech, kam Petra přišla.“
Jaký zlozvyk na své lásce miluji
PETRA: „Irituje mě, jak se neustále pusinkuje se psem a tuším všechny ty bakterie. Představa, že mi pak dá pusu… Ale je na ně zase takový hezký pohled.“
JIŘÍ: „Spíš jsem si na něj zvykl. Trošku se mě snaží vést kulturněji, abych víc četl knížky, chodil do divadla. A nakonec se mi to vlastně líbí.“
Monika Žídková (35) a Petr Brzeska (38)
Co nás napadne při pohledu na fotku
MONIKA: „Všechno se točilo kolem Nikolky, začínala chodit, víc komunikovat a dostala houpacího koně.“
PETR: „Dcera měla narozeniny, a když koukám na stůl obalený molitanem, vzpomínám, jaká to byla dřina.“
Jak jsme si tehdy vyznávali lásku
MONIKA: „Dobrá večeře, drobný dárek…“
PETR: „Kytky, společné výlety a víkendové vyjížďky.“
Jak si vyznáváme lásku dnes
MONIKA: „Květinami. A musím svého muže pochválit, že je nosí docela často.“
PETR: „Stejně jako tenkrát.“
Jaké bylo naše první setkání
MONIKA: „Na policii, kam jsem si šla vyzvednout občanku, a mému muži ukradli počítač z kola. Pozval mě pak do cukrárny.“
PETR: „Poprvé jsem ji viděl na tablu základní školy a hrozně se mi líbila. Ukazoval jsem ji sestře, že s tou bych chtěl jednou chodit.“
Jaký zlozvyk na své lásce miluji
MONIKA: „Můžu vyjmenovat pět, které úplně nesnáším… No, možná. Neustále něco vymýšlí a aktivně organizuje a plánuje.“
PETR: „Monika usne kdekoliv a kdykoliv.“
Jana Boušková (58) a Václav Vydra (57)
Co nás napadne při pohledu na fotku
JANA: „První patro v kavárně Sedmé nebe, nebo restaurace Savoy?“
VÁCLAV: „Stavovské divadlo, nebo Národní divadlo, kde jsme to fotili. Nebo to taky může být Savoy.“
Jak jsme si tehdy vyznávali lásku
JANA: „Jako dnes, nezměnilo se to.
Václav: „Nevyznávali, už jsme se milovali.“
Jak si vyznáváme lásku dnes
JANA: „Jsme spolu.“
VÁCLAV: „Dáme si pusu, hezky se na sebe podíváme.“
Jaké bylo naše první setkání
JANA: „Na to nezapomenu. V učebně č. 47 na konzervatoři, kdy já jsem stála na pódiu, a Vašek vešel. Měl na hlavě béžový tatínkův klobouk. Byl rok 1971 a bylo mu patnáct.“
VÁCLAV: „Sešli jsme se na škole. Tenkrát jsem se kamarádil s Marcelem Vašinkou a Danou Fialkovou a Janu jsem moc nevnímal. To se změnilo někdy ve druhém ročníku.“
Jaký zlozvyk na své lásce miluji
JANA: „Chodí pozdě, je tím známý, ale já už si na to zvykla.“
VÁCLAV: „Leká se. Třeba přijdu po představení domů, Jana mě uvidí a vykřikne.“
Doporucuji to omrknout rychle, brzy to uz nebude mozne!
