7°C
Kdy jste s Jakubem mohl být naposledy?
„Je to dva a půl měsíce zpátky. Moje žena mi ho svěřila původně na čtyři dny, ale ve finále si ho odvezla už třetí den.“
Jak jste poslední společné chvíle trávili?
„Jakub chtěl být u mých rodičů, protože to tam miluje. Kromě babičky s dědou tam má psy, které má rád.“
Jak často se s Kubou vídali vaši rodiče?
„Moje žena má trochu náročnou práci a životní styl, a tak ho hlídali velice často. Několikrát v týdnu a řadu víkendů. To, že ho nesmí teď vidět, je paradoxní, protože si byli moc blízcí.“
Říkal vám Jakub tati?
„Jakub mi říkal tati už od svých dvou let.“
Řekli jste mu, že jeho biologický otec je Karel Svoboda?
„Museli jsme mu to říct, protože jsme měli se ženou strach, že až přijde Kuba do školy, tak mu to řeknou spolužáci.“
Vzpomínáte si, kdy jste mu to řekli?
„Bylo to před rokem a půl v Itálii. Po dohodě s mojí ženou jsem mu to sdělil já.“
Když Kuba nastoupil do školy, stalo se, že mu někdo řekl, jak zemřel Karel Svoboda?
„Jednou mu nějaký spolužák ve škole řekl, že se jeho táta zabil. Kuba se samozřejmě vyděsil a uklidnil se, až když jsme spolu volali. On si myslel, že jsem se zabil já.“
To musel být pro vás silný moment. Jako Jakubova jediného otce vás dříve brala i Vendula Svobodová. Proč už ne?
„Netuším, co se stalo. Za to, že si ublíží dva dospělí lidé, by přece neměly pykat jejich děti. A Kuba na tomto světě už bohužel vlastního tátu nemá. Já jsem se mu snažil tátou být a každá žena s dítětem, která má nového partnera, si přeje, aby nový přítel děti měl alespoň rád. Já Kubíka miluju, ale to nikoho nezajímá.“
Za šest let, co jste byl s Vendulou Svobodovou, vás nikdy nenapadlo mít společného potomka?
„My jsme se s Vendulou pokoušeli mnohokrát, ale nikdy to nevyšlo. Byl jsem šťastný, že jsem se mohl starat o Jakuba.“
Proč jste Kubu neadoptoval?
„V našem manželství nikdy nenastalo tak dlouhé klidové období, aby k tomu Vendula svolila. Pro mě je důležité, že Kuba sám se začal nazývat Jakub Svoboda Auš, ačkoliv nemusel. Takhle se podepisoval i do žákovské knížky.“
Vzpomínáte si na první setkání s Kubou?
„To bylo v době, kdy jsem u mé budoucí ženy začal přespávat. Vrátili jsme se tehdy z večírku. Já jsem ležel v obýváku na gauči, povídal si s Vendulou a najednou zpoza rohu vyjel jednoapůlroční Kuba na dětské motorce.“
Co se dělo pak?
„Zastavil smykem a zadíval se na mě. Rázem ale seskočil, běžel za mnou a úplně spontánně mi vlepil velkou pusu.“
Jak jste reagoval?
„Byl jsem překvapený, ale přišlo mi, jako by mi tím chtěl říct důležitou věc: Že mě potřebuje.“
Proto jste jel minulý týden za Kubou před jeho odjezdem do školy?
„Musel jsem ho vidět.“
Blíží se Vánoce, máte pro Kubu dárky?
„Ještě minulý týden jsem je vozil v autě, protože jsem doufal, že mu je předám, ale vypadá to, že nakonec skončí u mě ve skříni.“
Manželka vám nedovolí mu nic dát?
„Myslím, že Vendula se snaží zbavovat všech věcí, které by Jakubovi připomínaly mě.“
Ani vy už na Facebooku nemáte fotky s Kubou. Proč?
„Na doporučení jsem je odstranil. Nesmím ukazovat společné fotky.“
Jak byste si představoval svůj vztah s Jakubem do budoucna?
„Je možné, že mi už nikdy nebude umožněno se s ním vídat, ale i tak tu budu vždy pro něj a budu čekat. Možná, že se nedočkám.“
