Adamová vytrvale kouřila už od 16 let a důsledně si barvila vlasy narezavo. „Radši nebudu jíst, než bych chodila s šedivou hlavou,“ říkala ještě po osmdesátce. V péči o vlasy jí nezabránil ani nešťastný pád v zimě 2010, kdy si zlomila nohu v krčku.

Následovala totální endoprotéza. „Stojí to za hov…,“ svěřila se Blesku, který ji ještě před rehabilitacemi na pražských Malvazinkách navštívil doma v Dejvicích. „Pořád to bolí, asi už končím,“ dodala s nezbytnou cigaretou mezi prsty a s dokonale obarvenou hlavou.

Nenaříkala. „Jaký jsem měla život? No, byl můj. Já vždycky dávala přednost hlavě před srdcem,“ prozradila. Rehabilitace nepomohly. Chůze dělala herečce stále větší problémy. Potřebovala nepřetržitou péči. Dříve samostatná, přísná, až někdy drsně působící žena nakonec pracovně vytíženým synům sama navrhla, že půjde do léčebny dlouhodobě nemocných jen několik set metrů od jejího domova. Tam v sobotu ráno zemřela.

V čem zazářila

1960 – Kde alibi nestačí
1960 – Balada z hadrů
1970 – Radúz a Mahulena
1984 – Rozpuštěný a vypuštěný
1988 – Chlapci a chlapi
2000 – Společnice
2003 – Želary
2009 – Hodinu nevíš
2009 – Líbáš jako Bůh

Fotogalerie
9 fotografií