Léta moderujete lukrativní akce, dostala jste velkou šanci v TopStaru na Primě. Vyděláváte na rozdíl od vašeho manžela velmi slušné peníze…
„Tak už to ve vztahu chodí, každej chvilku tahá pilku.“
No, Pepo!
„Je pravda, že Gábina vydělává v poslední době více než já. Před 10 lety jsem prodal firmu americkému mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi a od té doby jsem si plnil své sny. Hudební vydavatelství, golf a obchodování na americké akciové burze. Přestal jsem zaměstnávat lidi a sám sobě jsem byl zaměstnavatelem. Opustil jsem vody velkého reklamního a mediálního byznysu a trochu jsem zlenivěl. V době krize jsem přišel na burze o velké peníze a situace už není tak úžasná, jako bývávala. Zjistil jsem, že peníze jsou opravdu kulatý.
“Pro Gábinu jste vytvořil, dá se říci, hodně luxusní domov. Nelitujete toho, že jste se léta zaměřoval v podstatě jen na to?
„Jsem rád, že jsem Gábině a sobě a potažmo celé rodině vytvořil slušné zázemí pro žití a práci. Toho nikdy nebudu litovat.“
Začnete zase vydělávat? „Jsem o tom přesvědčen.“
Gábino?„Tak to víte, že Pepu občas honím, aby zase začal něco pořádnýho dělat.“
Pepo, co pořádného budete dělat?
„Vymýšlím nové projekty. A musím říci, že i díky Gábině, která mne postrkuje dopředu a říká: Dělej něco pořádnýho, vždyť je tě škoda. A má pravdu. Už se mi rýsuje hodně zajímavý byznys v oblasti energetiky.“
Teď jste na mizině? „Máme nějaké nemovitosti. A Gábina velice dobrou práci.“
Nějaké nemovitosti? Myslíte vilu v Petříkově, barák na Floridě, nějaké pozemky a prodáváte byt v centru Prahy za 21 milionů korun? „No, tak nějak.“
Když jste se dali před lety dohromady, byl Pepa ve velkém balíku, to vám muselo imponovat.
"Už jsem se lekla, že tuhle otázku nevytáhnete. Peníze nebyly tím, co by mě na něm omámilo. Věřte, nebo ne. Je to skvělej chlap a vi, po čem ženy touží. Má nadhled, neprudí, neřeší malichernosti, je tolerantní, je s nim pohoda. To jsou všechno věci, které se mi na něm vždycky líbily a líbí. A peníze? Od devíti let jsem si přivydělávala dabingem, pak v televizi, radiu, uměla jsem si vždycky vydělat peníze sama. Ja jsem jim šla naproti a ony mně.."
Máte k tomu takový chlapský přístup! Na první pohled se mi ale nezdá, že jste poloviční chlap, jak o sobě často říkáte…
„O fyzickém vzhledu to asi není, tedy aspoň myslím! Snad jedině, když jsem fotila kampaň pro návrhářku Petru Balvínovou, pěkně s nalepeným knírkem...“
Zkuste toho chlapa v sobě popsat.
„Babochlap. Takový styl mělo i naše seznámení. Zamilovali jsme se do sebe u piva, panáků a koly v barech a restauracích, kde jsme vysedávali po tom, co jsem dotočila reportáže pro pořad Prásk. Povídali jsme si o všem možném třeba až do rána. A Pepa ve mně našel takovýho svýho parťáka a já dobrého posluchače. A tak to funguje dodnes.“
Ale parťáci se u piva najčastěji baví o ženských…
„Taky že jo, klidně zajdeme s Pepou do hospůdky, povídáme si a on mi najednou řekne: Hele, támhle ta žena, je nádherná, že? Já se podívám a dost často s ním souhlasím a dodám: S tou by sis dal říct, co?!"
Až takhle jste tolerantní?
„Jako poloviční chlap chápu, že se mužům nejvíc líbí cizí ženský, a také vím, že chlapi jsou kohouti a že musím počítat s tím, že se bude dívat po jiných sukních a bude chtít i jinou ženu!“
A chtěl? „To by nebyl chlap, kdyby nechtěl! Ale neřeším to…“ Obracím se na Pepu Koktu, který sedí o několik stolů dál s malým Kristiánem:
Pepo, chtěl? Usmívá se: „Jsem jenom normální chlap!“
Je pro vás po deseti letech vztahu Gábina pořád tak přitažlivá? „Ano, je. Gábina je nádherná žena… Moc se mi stále líbí… Ale podstatnější je pro mě, jaká je partnerka a matka. Ale to neznamená, že nemohu obdivovat krásu jiných žen.“
Gábina je o pár let mladší, stačíte jí pořád s dechem? „Myslím, že snad pořád stačím. A pak manželský sex po 10 letech vztahu má úplně jinou kategorii náročnosti!“ (usmívá se Pepa)
Gábino, říká pravdu?
„Jo, od mé maminky má nejraději vepřo-knedlo-zelo, od své maminky svíčkovou a ode mě… má pořád rád jiný věci než jídlo!“ Opět tišším hlasem, aby Pepa neslyšel, se obracím na Gábinu.
Žárlí na vás manžel?
„Éru žárlení máme za sebou, takže myslím, že jen minimálně. My jsme si to už odžárlili. Jsme spolu skoro deset let. A první rok a půl jsme spolu byli a nebyli, chtěli jsme se a nechtěli… A on žárlil a já zlobila, nechtěla jsem žít s chlapem.“
Ale rozmyslela jste si to… „No jasně, po třech letech jsme spolu začali bydlet.“
Jak jste se seznámili?
„Na koncertě Heleny Vondráčkové. A seznámil nás můj švagr, který je promotér koncertů. Pak jsme se k sobě ale tak rok a půl dostávali. Pepa byl tehdy rok po rozpadu 19letého manželství a také nechtěl jít po hlavě do vážného vztahu, do rodiny, dětí.“
Když jste se k sobě konečně dostali, sliboval vám manželství?
„Vůbec! Naopak mně tvrdil, že už se nikdy neožení. Velmi dobře si pamatuju, že mě varoval: Když prý budu s ním, nikdy se nevezmeme.“
Když vás pak požádal o ruku, byla jste asi dost překvapená. „Samozřejmě! Bylo to po čtyřech letech soužití. Tehdy jsme hodně cestovali, byli jsme zrovna na Jamajce v jednom americkém rezortu, kde se všichni vdávali a ženili na břehu moře, bosí, bez formalit. Dívali jsme se na to a líbilo se nám to."
A Pepa z toho byl naměkko…
„Bylo to ještě romantičtější. Dávali jsme si drink a já našla v rumu s kolou prsten. A řekla jsem Pepovi: Miláčku, když jsi mi dal zásnubní prsten, tak to si mě musíš vzít! A on na to jen vydechl: Aha… A pak jsme se za půl roku na dovolené ve Francii opravdu vzali.
A máte spolu čtyřletého Kristiána. Nepořídíte mu sourozence? „Určitě ano, už jsme o tom s Pepou několikrát mluvili. Kristiánek je jeho čtvrté dítě, má tedy už odplozeno a splněno, ale není proti. Mně by se ještě líbila taková dlouze spící holčička.“
Je to aktuální? „Docela jo. Je to v procesu úvah, ale nejsem těhotná, jestli se ptáte na to.“
Nepočkáte, když zrovna teď prožíváte nejúspěšnější část své kariéry? „Vůbec ne! Myslím si, že jsem na druhé dítě tak akorát stará (usmívá se). A pokud by to šlo stejně, jako když jsem čekala Kristiánka, pracovala bych až do poslední chvíle před porodem. Stejně tak bych zase po narození miminka co nejdříve začala fungovat v práci. Nebojím se toho.“ Ke Gábině přibíhá se šibalským úsměvem a pusou umazanou od dortu malý Kristián. A rázně ukončuje náš rozhovor: „Mami, půjdeme domů, budeme si spolu hrát, jo?!