Před pár dny jste oslavila 25. narozeniny, jakým dárkem vás překvapil váš přítel?
„Od Rendy jsem dostala několikadenní výlet do Říma, dodatečně tam ty moje narozeniny oslavíme.“
Takže žádná velká oslava, jako třeba při vašich osmnáctinách, se nekonala?
„Neměla jsem pocit, že chci obrovskou oslavu. Výjimečně jsem 6. října neměla vystoupení, jak tomu většinou bývá, takže jsem byla v den svých narozenin po několika letech u našich na Moravě. Samozřejmě tam byl můj přítel i jeho syn Patrik. V Praze jsme si pak zašli s přáteli na dobrou večeři.“
Mám z vás takový dojem, že jste na 25 let velice rozumná… Možná mě napadá i slovo usazená…
„To, že jsem slušně vychovaná, rozumná a nemám každý týden nějaký skandál, ještě neznamená, že jsem usazená. Spíš zamilovaná a věrná.“
Tak to má váš přítel René (41) velkou kliku! Jak jste se vlastně seznámili? Co se vám na něm tak líbilo?
„Poprvé jsme na sebe narazili v Praze na křtu jednoho kalendáře, kde jsme měli s Black Milk fotku. Seznámili nás společní známí a bylo to. Viděli jsme se hned další den a pak už za mnou za několik dní přijel Renda na Moravu. Prostě se mi líbil, měl krásnej usměv a nádherný oči. Byl milej a zábavnej. Okamžitě jsem věděla, že ho chci znovu vidět a víc poznat.“
Když jste se seznámili, bylo vám 17 let. Co říkali vaši, když jste si přivedla domů o 16 let staršího chlapa?
„Mí rodiče jsou od sebe o 12 let, takže neříkali nic. Myslím, že v dnešní době je to naprosto normální a věkové rozdíly u jiných párů bývají daleko větší.“
Takže z toho věkového rozdílu nemáte strach?
„Ne, naopak.“
V každé dvojici to občas zaskřípe. Když už se tak u vás stane, kdo spíš ustoupí?
„Nepovažujeme naše výměny názorů za hádky. Jsem ve znamení Vah, takže ustupuju spíše já. Nerada se hádám a chci věci řešit v klidu. Vždycky se dá najít cesta.“
Na Itálii to tedy u vás doma po osmi letech soužití nevypadá a ve vztahu to pořád jiskří? Víte, že zamilovanost trvá tak maximálně první tři roky?
„Náš vztah je jako první půlročí!“
Aha, takže líbánky. Krize po sedmi letech se asi nekonala, že?
„Ne, jsme přece v prvním půlročí, takže je ještě čas.“ (směje se)
Kdyby vás René požádal o ruku, řekla byste ano?
„Co myslíte, že bych řekla?“
Ano… a co byste řekla na miminko?
„Myslím si, že na rodinu je ještě čas, není kam spěchat a chci si děti užít a věnovat se jim. Plánuju je mít až po třicítce.“
Teď budujete kariéru, chápu, nicméně napadá mě: Nevadí vám to osobní i profesní propojení s Reném? Říká se přece, co je v domě, není pro mě…
„Přišlo to přirozeně a oba jsme to tak chtěli. Vyhovuje nám to a společně nás to těší. Oba dva milujeme muziku a žijeme pro ni.“
Co všechno pro vás René profesně dělá?
„René mi píše texty a dělá mi manažera. Stará se o spoustu věcí. Zásluhu má jak on, tak ostatní lidi z týmu, kteří se o mě starají.“
Uživí vás showbyznys? Přece jen nemíváte velká turné.
„Chci si počkat, až bude doba příznivější. Nechci vyrazit na turné po klubech, kde bude padesát lidí. Vystupuju po republice a mám kolem stovky vystoupení ročně, myslím, že se uživím dobře.“
Jak byste nazvala hudební styl, kterému se věnujete? Které ze zpěvaček současnosti se vám líbí nebo se jimi i částečně inspirujete?
„Zpívám pop. A líbí se mi spousta zpěvaček. Rihanna, Katy Perry, Beyoncé, Nicki Minaj, Adele... Je jich hodně, nemohu vyjmenovat všechny, ale inspirací je pro mě všeobecně moderní muzika.“
V kolika letech jste poprvé stála na pódiu a zpívala?
„Poprvé to bylo veřejně v osmi letech. Máme to ještě někde na videokazetě. Byla jsem vystrašená a přitom šťastná. Byl to úžasný pocit, který jsem chtěla znovu zažít.“
Když vám bylo 15, zářila vaše hvězda v dívčím triu Black Milk, bylo to lehké ustát takový nápor slávy?
„Nikdy mi nepřipadalo, že jsem nějak extra slavná. Vyrůstala jsem v prostředí, kde jsem si od malinka uvědomovala, že u mě není vše stejné jako u jiných dětí. Pohybovala jsem se mezi slavnými a začínala zpívat. Byla jsem dítě a pak ve čtrnácti přišel vzestup, ale já zůstala stejná, nezměnila jsem se. Myslím, že ustát slávu, když to přijde ze dne na den, musí být těžké. Já to naštěstí měla postupně a tím pádem se mi nezatočila hlava.“
Hlídal vás v té době váš tatínek, abyste tzv. nezvlčila?
„Hlídala mě spíš máma, bylo to také dané tím, že mi v té době dělala manažerku, všude mě vozila a starala se o mě. Jsem za to ráda.“
Když zmiňujete vaše rodiče, oba bojovali se zhoubnou nemocí, nebojíte se téhle rodinné anamnézy?
„Pochopitelně se bojím a chci předcházet možným zdravotním komplikacím. Nejdůležitější je, abyste včas přišli na to, že nejste v pořádku. Proto chodím na pravidelné kontroly. Taková věc člověka změní a celou rodinu semkne. Víc si vážíme toho, že se máme a prožíváme společné chvíle intenzivněji.“
Vyšlo vám nové album, jak byste ho čtenářům jednou větou představila, a jaké máte další plány?
„Album Schody z nebe je plné líbivých melodických písniček v češtině. Taky jsem byla oslovena Richardem Müllerem, abych s ním nazpívala duet. Je to krásná písnička, která vyjde na jeho albu v listopadu. Moc mě to potěšilo. Jinak mám nyní několik rozjednaných projektů, o kterých zatím nemůžu mluvit.“
Jste spokojená s tím, co jste zatím v muzice dokázala?
„Ano, jsem. Když někam přijedu, lidé si zpívají moje písničky, a to je nejdůležitější. Singl Schody z nebe má v současné době na YouTube více jak 4 200 000 zhlédnutí. To je číslo, které je u české zpěvačky extrémní.“
Už jste naznačila, že s velkým turné čekáte na lepší časy, nepředpokládám proto, že byste věřila vizím o konci světa v prosinci příštího roku?
„Nijak se tou myšlenkou nestresuju. Říkám, že všechno je tak, jak má být. Možná se to stane a my to ani nebudeme vědět, stane se to rychle. Nebo budeme dál žít a pak se budeme jen smát, jak jsme si mysleli, že bude konec světa. Jednu věc vím jistě. Nechci, aby se to stalo!“
