8°C
Před čtvrtstoletím jste ukončili spolupráci, zašli jste si potom někdy v klidu na kafe či pivo?
KOTVALD: „Ne, vůbec. My jsme na sebe byli uražení. Opravdu jsme se pak neviděli dlouho.“
HLOŽEK: „Ono to má svou logiku. My jsme spolu byli předtím pět let čtyřiadvacet hodin denně.“
Proč jste byli uražení, kdo víc?
KOTVALD: „Každý rozvod přináší emoce. Více či méně skryté. A ten náš nebyl výjimkou (usmívá se). Já byl ješitný a Standa možná zhrzený.“
HLOŽEK: „Pak stačilo deset let a už jsme spolu byli celkem v pohodě.“
Slavné duo pózovalo v ateliéru Blesku Jan Jedlička, Hudba: Yellow
Udobřovali jste se dlouhých deset let… To vás tehdy asi musela postihnout silná ponorková nemoc, co?
KOTVALD: „Určitě. Zpívali jsme těch společných pět let opravdu intenzivně. Odehráli jsme i tři sta šedesát koncertů za rok. To je náš rekord. To pak už ale, musím říct, bylo peklo.“
HLOŽEK: „Potřebovali jsme se nevidět.“
Jak to peklo vypadalo?
KOTVALD: „Se Standou jsme měli jako najatí sboristi zpočátku dvojlůžkový pokoj. Znali jsme se perfektně, včetně toho, jaké kdo má slipy.“
HLOŽEK: „No jasně. Také kdo jak chrápe.“
A byl mezi vámi nějaký větší spor?
HLOŽEK: „Žádný větší konflikt jsme spolu neměli. Naopak, já jsem využíval Petrových technických znalostí.“
KOTVALD: „Studoval jsem telekomunikační techniku. A dřív, když jste chtěl mezinárodně volat, třeba z nějakého hotelu, musel jste přes ústřednu, přímé spojení bylo záměrně blokováno. Když jste ale věděl, jak to provést, pak se dalo určitým proťukáním vidličky telefonu blokaci přeskočit a bezplatně a hlavně nekontrolovaně telefonovat, kam jste chtěl. A to jsme s Hankou Zagorovou často využívali.“
Jako dvojice jste se dostali do povědomí lidí coby křoví Hanky Zagorové, nevadilo vám, že hrajete takovou podřadnou roli?
KOTVALD: „A proč by mělo? Hanka byla na vrcholu slávy a za možnost být jí pracovně i lidsky tak nablízku by mnozí dali cokoli.“
HLOŽEK: „Bylo to splnění snu.“
Když i vaše společná hvězda vylétla vzhůru, fanynky šílely, lezly vám samy do postele?
KOTVALD: (směje se) „Byly to obrovské útoky a nájezdy na naše soukromí. Tedy spíš na jeho zbytky.“
HLOŽEK: „A užili jsme si těch příjemných i nepříjemných nájezdů.“
Možná jste to dělali na rozdíl od jiných hvězd tak decentně, až se říkalo, že jste na kluky…
KOTVALD: „Protože jsme zastávali tradiční hodnoty? Já byl moc zamilovaný a tajně se i oženil. Veřejný obřad by fanynky nevydejchaly.“
HLOŽEK: „A já byl ženatý už od střední školy!!“
Paráda, takže jste tajili, že jste ženáči! Jak dlouho tedy už jste se svými partnerkami?
HLOŽEK: „Už strašně dlouho. (směje se) Osmnáct nebo devatenáct let.“
KOTVALD: „Já se s ženou potkal v roce 1978, od té doby jsme spolu chodili a v roce 1984 se vzali.“
Kolik máte dětí?
HLOŽEK: „Tak já mám tři. A ty už jsou pěkně starý. Nejmladšímu je šestnáct, hraje hokej za dorost Slavie a je o hlavu vyšší než já. Další děti už jsou před důchodem (směje se). Danuška a Standa už mají přes třicet.“
KOTVALD: „Já mám dvě, o kterých vím. Syna a dceru. Dvacet pět a sedmnáct let.“
Co jste vlastně dělali celou tu dobu po ukončení spolupráce až do dneška?
HLOŽEK: „Život jsem si zpestřil tím, že jsem moderoval pořady pro děti Vegu a Magion. Občas jsem koncertoval s cimbálovkou nebo lidovou muzikou. Zahrál jsem si také v muzikálech Sněhová královna, Kráska a zvíře a v současnosti jsem ve Třech mušketýrech. Takže zpívám celou dobu.“
KOTVALD: „Já jsem si v osmdesátém šestém postavil kapelu, s tou jsem začal jezdit a točit. Vydal jsem čtrnáct sólových alb a tři kompilace. No a na nich jsem spolu s Jindrou Parmou a Pavlem Cmíralem vytvořil mimo jiné hity jako třeba Gejzír, Milujem se čím dál víc nebo Mumuland.“
A koho z vás teď napadlo uskutečnit comeback?
HLOŽEK: „Já bych tomu neříkal comeback. Ty jo?“ (ptá se Petra Kotvalda)
KOTVALD: „Asi ne, my spolu nehodláme zpívat a chodit na jeviště každý den až do smrti. Nebudeme spolu trávit většinu času jako před pětadvaceti lety.“
Tak jak to tedy je?
KOTVALD: „Loni jsme vystupovali na narozeninách jednoho rádia a bylo tam 12 tisíc lidí. Bylo to úžasný. Tak jsme si řekli, že by možná nebylo od věci odehrát letos pár koncertů. Sérii zavíráme finálovým koncertem dvanáctého listopadu v pražské Lucerně.“
Myslíte, že si na koncertu přijde na své i mladší generace?
KOTVALD: „Když jsme koncert řešili, tak jsme se bavili o tom, jestli to má být hlavně k stání, nebo k sezení. A Standa Hložek řekl, že to musí být k sezení. Já byl pro stání, protože to bude jízda. A na to on mi řekl, že tam přijdou naše fanynky s totálníma endoprotézama a že by to neudýchaly.“
HLOŽEK: (směje se) „To je kravina samozřejmě. Když jsme měli v Lucerně koncert naposledy, což není tak dlouho (12 let, pozn. Petra), tak nás šokovalo, že tam byli ze dvou třetin šestnáctiletí, sedmnáctiletí a osmnáctiletí.“
Bude s vámi koncertovat Hanka Zagorová?
KOTVALD: „V Lucerně společně nebudeme.“
HLOŽEK: „Když jsme začali o Lucerně uvažovat, tak jsem se Hanky ptal, jestli by neměla chuť si s námi zazpívat, ale už měla zasmlouvaný termín koncertu ve Zlíně.“
Máte i novou desku.
KOTVALD: „Ano, vychází společné dvojalbum Diskohrátky, které třiceti písněmi mapuje naše společné roky.“
HLOŽEK: „A po pětadvaceti letech jsme nazpívali úplně novou společnou píseň Cool Rendezvous.“
To není moc novinek…
HLOŽEK: (směje se) „Na přání mnohých jsme natočili nově Sandokana. Péťa byl také vždy naštvaný, že nenazpíval původní Diskohrátky, a celé roky mu to vrtalo v hlavě. A až teď si splnil svůj tajný sen a nazpíval si je sám.“
KOTVALD: „Jsou tam nové verze našich největších hitů, sólové novinky a mnohé dosud nevydané rarity.“
Má ten nový hit šanci být tak úspěšný jako Holky z naší školky?
KOTVALD: „Tak to určitě ne, stejně jako žádný jiný v téhle zemi!“
Kolikrát jste vůbec zazpívali za svůj život Holky z naší školky?
KOTVALD: „Tisíckrát?“
HLOŽEK: „Možná i desetitisíckrát!!!“
Upřímně, nepřipadáte si už někdy trochu staří na takové poskakování při diskotékových hitech?
KOTVALD: „To se ptáte koho? Nás?“
HLOŽEK: „My zpíváme, ale vsadím se s vámi, že tančit budete vy!“
