Jaké to je točit úplně nahý, styděl jste se?
„Šílený to bylo v tom, že já jsem byl na Baltu poprvé a obdivuju všechny, kdo tam tehdy jezdili. Moře mělo dvanáct stupňů a bylo poměrně špinavé. Naštěstí jsme se tam nazí moc pohybovat nemuseli, já tam jenom běžím do vody a je to natočené zezadu.“
Ostatní turisté asi dost koukali, co?
„Dost zvláštně, když viděli kemp se stany ze sedmdesátých let a nahý komparz, který jsme si přivezli z Čech.“
Vy sám jste někdy na nuda pláži byl?
„Nijak to neodsuzuju, ale ani to nevyhledávám. Byl jsem to jednou vyzkoušet a bylo to zvláštní. Bylo to ještě před revolucí, tancoval jsem ve folklorním souboru u nás ve Vsetíně a jeli jsme na zájezd do Španělska. Ale musím říct, že jsem si hrozně spálil záda, jak jsem pořád ležel na břiše. Hrozně jsem se styděl.“
A co na to vaše žena, že se teď vaším holým pozadím budou kochat ženy z celé země?
„Ta asi nic, ono na tom ostatně není nic zvláštního, že někdo ve filmu ukáže holý zadek. Zajímavější pro mě bylo, když jsem byl natankovat u pumpy, jdu zaplatit a najednou tam koukám na své nahé pozadí na titulce novin. A nebyl to nic moc pocit.“
Ukázal byste se ve filmu i zepředu?
(směje se) „To záleží. Ale spíš si nedovedu představit, že by to po mně někdo chtěl. Nahý chlap vypadá směšně. A ve filmech, kde jsou pánové jedině odhalení, předpokládám nikdy hrát nebudu.“
Andrea Kerestešová prý s touto scénou měla nepřekonatelný problém…
„No, není zase tak úplně pravda, že by tam byl jenom režisér a několik málo lidí, jak se psalo. Byli jsme tam normálně všichni. Andrea se jenom snažila, aby toho bylo vidět co nejméně, ale na tom mi nepřijde nic zvláštního nebo hysterického. To by asi dělala většina holek.“
Pojďme sice od příjemné, ale přece jen práce k vám domů. V květnu se vaší manželce Tereze narodila dcera Edita. Jak se vám od té doby změnil život?
„Pokud se někdo těší na miminko jako my, tak se všechno hodně změní. Všechny sobecké zájmy jdou najednou do pozadí, už se všechno netočí kolem mne, což já jako chlap třeba trochu vnímám…“(smích).
A stal jste se rázem vzorem zodpovědného otce…
„Je to hlavně zodpovědnost, to je pravda, zároveň to vyžaduje hodně času a citového úsilí. Když se na mě malá usměje, tak jsem ale nejšťastnější chlap na světě a všechno mi najednou vynahradí.“
Jste teď opatrnější třeba i na sebe?
„Musím přiznat, že o tom hodně přemýšlím. Když jedu někam autem a nestíhám, tak už na ten plyn nešlápnu a jedu pomaleji i za cenu toho, že přijedu pozdě.“
Co vás napadlo jako první, když jste malou viděl?
„Ježišmarjá, to má tolik vlasů? (smích) I první slova porodní doktorky byla: Už vidím hlavičku a má dlouhé černé vlasy. Tak jsem si říkal, po kom to bude, ale už jí to hodně světlá. A pak samozřejmě byl jsem u porodu, stříhal jsem pupeční šňůru, byl jsem u vážení a měření. A byl jsem i první, kdo ji zabalenou dostal do náruče. To byl hrozně krásnej pocit, to vás toho moc nenapadá. To jsem si jenom říkal, jestli je to vůbec možný…“
Šel byste k porodu znovu?
„Určitě. Já si myslím, a tvrdí to i moje žena, že jsem tam byl co platný, že jsem jí pomohl. Měli jsme štěstí, že to byl standardní porod, nebyly žádné komplikace. Je to opravdu zážitek na celý život a moc by mě mrzelo, kdybych to nestihl.“
To hrozilo?
„V termínu, kdy jsme měli rodit, tedy čtrnáctého května, jsem týden dopředu ani týden zpátky neměl jediný volný den. Pořád jsem měl práci. Nějak jsme se o tom doma bavili a Editka asi slyšela, že tatínek má volno jenom třetího, tak se nakonec narodila opravdu toho třetího.“ (smích)
Je Editka takové to hodné dítě, nebo spíš zlobí?
„Zlobí nejde říct, ale je pořádně temperamentní a nic ji dlouho nebaví. Pochovat samozřejmě ano, ale za deset minut už kouká, co dělat jiného. Říkám, člověk se s ní nenudí, ale je to zlatíčko.“
Vstáváte k malé i v noci, nebo necháváte všechno na manželce?
„To nevstávám, protože kojit neumím. (směje se). Takže to je zatím všechno na Terezce. Přiznávám se, že první dva měsíce jsem spal v dětském pokoji já, protože jsem se potřeboval do práce pořádně vyspat, a to moc nešlo. Teď už je to ale dobré. Chodí spát kolem osmé večer a vstává až v půl páté na první kojení.“
Váš manželský život se tak vrátil k normálu?
(směje se)„Teď už spíme spolu v ložnici a malá ve svém pokoji.“
Kromě kojení tedy, umíte se o malou postarat?
„No to jo! To samozřejmě! To já jsem se to chtěl hned od začátku všechno naučit. A dokonce mě to baví. Včetně přebalování, malá to má hrozně ráda, hrajeme si u toho spolu. A taky koupeme spolu s Terkou. Většinou se snažím být před osmou doma z natáčení, abych to stihnul.“
Dáte také někdy vaší Terce šanci odpočinout si od miminka?
„Jasně, jednou za čtrnáct dní jde Terka s kamarádkami ven. Nechci, aby byla pořád zavřená doma. A to pak spokojeně hlídám.“
