V uplynulém týdnu jste oslavil 65. narozeniny. Jaké byly oslavy? Bilancujete?„Nebylo to okázalé, na to si nepotrpím. S tímto věkem souvisí, že se mi vybavují i rané vzpomínky. Ale, že bych si sednul a u kafe nějak cílevědomě vzpomínal, to nedělám. Mám pořád ještě dost práce, takže ten pohled je spíš dopředu.“
Když se vám vybavují ty rané vzpomínky, byl jste vlastně dětská herecká hvězda z Ostravy, vracíte se i k tomu?„Byl jsem herecké dítě a trávil jsem dětství napůl ve škole a napůl v divadle. Dokonce tehdy, když nebyly ve hře dětské role, tak mi je připisovali, abych mohl hrát. Když už tam stejně trávím většinu času v zákulisí. Všimli si mě v rozhlase i tehdejším ostravském televizním studiu, takže jsem byl pořád v zápřahu.“
Hrál jste tehdy i ve filmu?
„Pravda je, že jsem byl v konkurzu na Barrandově do filmu Přátelé na moři. Dostal jsem se do nejužšího výběru, ale nakonec jsem tu roli nedostal, což jsem byl zklamanej, protože jsem jel z Ostravy tu dlouhou cestu rychlíkem. Jen si pamatuju, že jsem se procházel po Barrandově a ve vedlejším ateliéru se zrovna natáčela Princezna se zlatou hvězdou na čele. V kuřárnách seděli všichni ti slavní herci a já si je nechal podepsat. Ten film, do kterého jsem se nedostal, jsem ale nikdy neviděl.“
V České televizi máte talk show Všechnopárty. Nebudete následovat kolegu Jana Krause s odchodem?
„Nevím, proč on se na některých věcech nedokázal dohodnout. Například jeho argument, že kulisy už jsou omšelé… Já musím říct, že u nás to takový problém nebyl, od podzimu vyjedeme v nové dekoraci… Vznesl jsem jen požadavek, protože ta dekorace už byla skutečně zastaralá, a vyhověli mi.“
Riskujete někdy ve své show?
„Riskuju tím, že si vyberu do pořadu zdánlivě nehumorné téma. Například víru. Pozval jsem si do jednoho dílu tři služebníky boží a nakonec to dopadlo tak, že jsme se docela pobavili. To je pro mě ten adrenalin.“
Adrenalin musela pro vás být i před pár lety vaše výměna manželek. Jak vycházíte s bývalou ženou Marcelou Holanovou?
„Hned po rozchodu byly naše vztahy zbytečně vyhrocené. Vlastně jsme spolu nekomunikovali vůbec. Ještě dnes všechno není uzavřeno soudně. Teď, když už se u toho soudu potkáme, celkem spolu mluvíme. Není v tom už žádná nevraživost. Řekl bych, že teď je náš vztah na nule.“
Pokud vím, vaše žena měla velké zdravotní problémy, naposledy se srdcem. Nepřipouštíte si, že byste za ně mohl vy, respektive váš rozvod?
„Nepřipouštím, protože zdravotní problémy různého druhu měla průběžně a já už neměl tu rozlišovací schopnost, co je vážné a co méně. Stěžovala si na různé potíže pořád. To, že měla něco se srdcem, jsem se dozvěděl až po nějakém lékařském zákroku od syna, ale myslím, že ani ona to nepřipisovala našemu rozchodu. Pokud vím, má mnohaletý vztah, předpokládám, že šťastný, tak proč by se měla trápit, že jsme se před osmi lety rozešli?“
Váš syn Karel to ustál?
„Postupem času. Nebylo to pro něj jednoduché, že se rodiče rozcházejí. Bylo mu tenkrát osmnáct let. Ale hrany se obrousily a dneska, myslím, už to bere normálně. V současné době dodělává práva, takže má jiné starosti.“
Mladšímu synovi Janovi je šest a půjde v září do školy. Jak se těšíte na školní povinnosti?
„On je velice bystrej, plynně čte a počítá, takže si myslím, že ho to v první třídě moc bavit nebude. Zatím ale nejeví žádné herecké sklony. Zajímají ho spíš dinosauři.“
Ve vašem případě je jeho výchova spíš otcovská, nebo měkká dědečkovská?
„Nenazýval bych to dědečkovským vztahem. Neštvu se ale po žádných zájezdech a mám na rodinu dost času. On chodí přes týden do školky, takže se vídáme večer a většinou celé víkendy. Jezdíme na chatu… Prostě nejsem ten otec, kterého by viděl z rychlíku.“
Kdesi jste prohlásil, že u vás doma víc žárlí vaše žena Iva. Je to tak?
„Řekl jsem to v jiné souvislosti. Takhle to vypadá, že je žárlivá stíhačka, což vůbec není pravda. Není to chorobná žárlivost, spíš mi někdy položí otázku, kterou mi ani položit nemusí. Ona je daleka toho, že by dělala hysterické scény, já moc dobře vím, jak takový výstup vypadá.“
Teď připravujete s Petrem Jandou muzikál Ať žije rokenrol! Znamená to, že dílna Šíp-Uhlíř definitivně skončila?
„Jarda Uhlíř dělá to, co vždycky chtěl, písničky v tandemu se Zdeňkem Svěrákem. Tu a tam se potkáváme, naposled na mých narozeninách… Když je příležitost, zajdeme spolu na pivo.“
Zdá se, že věk vás nezaskočil. Jak dlouho plánujete ještě hrát fotbal, tenis a váš oblíbený mariáš?
„To se nedá plánovat. Tenis a fotbal budu hrát, dokud se udržím na nohou. Mariáš hraju jednou dvakrát do měsíce s přáteli, se kterými se znám už čtyřicet let."
