Na rozdíl od kolegů, kteří se k profesi lékařů, záchranářů a saniťáků moc rádi vrátí, Hudečková se k doktorce Evě vrátit nechce. „Před 25 lety jsem se po zralé úvaze rozhodla od herectví odejít, tak už se vracet nebudu. Ani kvůli Sanitce, která pro mě znamenala hezkou práci,“ svěřila se. S herectvím ale paradoxně před lety sekla i kvůli Sanitce. „Některé moje scény vystřihovali. Byla tam velká nesvoboda,“ řekla Nedělnímu Blesku Hudečková.

Herectví pověsila svého času jedna z nejobsazovanějších hereček se šikmýma očima a našpulenými rty před lety na hřebík pro malou svobodu. „Jako spisovatelka jsem úplně svobodná a volná. V knihách lze uplatnit autorský prvek, to u herectví možné není,“ vysvětluje Hudečková, kterou za totality nejvíce vytáčelo, že musí hrát v cenzorsky omezených filmech.

I role doktorky Evy prý byla cenzorsky omezená. Jiří Hubač roli Evy napsal krásně, měla bohatou dějovou linku, cenzoři z ní podle Hudečkové ale udělali torzo. Její scény vystřihovali třeba jenom proto, že v nich byla oblečena ve svetru se šachovnicovým vzorem, který jim připomínal znamení kříže. V jiných scénách se jim zase Eva zdála až moc sexy a vyzývavá. „Byla to velká nesvoboda,“ říká Hudečková. „Strašně jsem toužila psát dramata a charaktery tak, jak to cítím já. A ne, aby mně někdo diktoval, jak to chce,“ vzpomíná. A podařilo se.

Hudečková má za sebou 6 knih, které sklidily úspěch nejen u čtenářů, ale i kritiků. Stejně tak seriál devíti pohádkových příběhů O ztracené lásce pro ČT, ke kterému psala scénář. „Moje knížky se lidem moc líbí a to velmi těší. Píšu je také s velkou láskou,“ přiznává , ovšem netají se ,že díky herectví poznala svého osudového muže a později manžela.

Houslový virtuos Václav Hudeček, se kterým žije v domě v Mnichovicích u Prahy, chápe, že se manželka před kameru v žádném případě už nechce vrátit. „Je to mnoho let, co odešla. Věděla moc dobře, co dělá. A ona je u psacího stolu opravdu moc šťastná,“ podporuje ženu Hudeček.

Fotogalerie
3 fotografie