„Jsem závislý na kyslíku, ale mluvit mohu a za pár týdnů snad budu moct chodit s přenosným kyslíkem i ven,“ řekl Blesku Rytíř, který po matce a babičce zdědil vážnou nemoc CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc), která ho v listopadu minulého roku dostala do bezvědomí, ve kterém byl textař měsíc a půl. Rytíř dokonce začal poprvé vnímat až na Štědrý den. „To, když se moje děti střídaly před mým lůžkem jako svatí na orloji. Najednou jsem si uvědomil, že poprvé v životě nemohu dávat dárky,“ vzpomíná Rytíř, který si teď vánoční svátky užije dvojnásobně.

„Ani jsem už nedoufal, že se někdy dostanu domů. Učil jsem se všechno: dýchat, mluvit, chodit,“ svěřuje textař, který štědrovečerně povečeří se všemi čtyřmi dětmi a třemi vnoučaty. „Pomáhat v kuchyni nebudu, jenom to všechno sním,“ těší se Rytíř, autor textů Hej Jude, Zvonků štěstí nebo Tam u nebeských bran. Rytíř dokonce pomalu, ale jistě vplouvá zase do práce.

„O text mě už požádal Pavel Bobek a Petr Spálený, tak z toho mám velikánskou radost,“ netají Zdeněk, u jehož nemocničního lůžka v Motole se krom rodiny střídali i kolegové Petr Janda, Petra Janů, Václav Neckář, Petr Spálený, Pavel Bobek a přijela za ním i americká zpěvačka Rattlesnake Annie. „A především pan farář z Karlína, který se modlil k Bohu, abych přežil. Všem děkuju a přeju klidné svátky vánoční,“ dodal Rytíř.