Konkrétní příčina smrti zatím známa není. Stella Májová zemřela po krátké nemoci ve čtvrtek časně ráno. Informoval o tom server tn.cz.
Ačkoli její jméno jsem příliš často neslýchali, tvář této hvězdy předválečného filmu dobře známe například z pohádky Byl jednou jeden král, kde v roli princezny Zpěvanky uplatnila i své pěvecké nadání, nebo jako vévodkyni z Princezny se zlatou hvězdou.
Stella Májová (vlastním jménem Weingärtnerová) měla pestrý a bohatý život. Mládí strávila mládí v Mělníku a od dětství projevovala všestranné umělecké nadání. Její plánovaný nástup na pražskou konzervatoř se neuskutečnil. Na konzervatoř nenastoupila kvůli své první filmové roli. Ve filmu Příklady táhnou (1939), kde hrála po boku Nataši Gollové. „Nejprve mě v maskérně odbarvili,“ vzpomínala herečka na svou první roli v rozhovoru pro časopis Jackie před dvěma lety.
„Také jsem si musela změnit jméno,“ líčila Stella od toho momentu vždy jen Májová. „Vybrali mi jméno podle měsíce, kdy jsem začala točit,“ prozradila herečka.
V době druhé světové války se jí nevyhnulo totální nasazení. Herečka balila léky. „Přece jen jsem ale měla štěstí. Ředitel byl milovník umění a poskytl mi veliké výhody. Byla jsem osvobozena od mnoha nařízení a kontrol,“ vyprávěla svůj příběh Májová.
Do konce války hrála ještě v sedmi dalších filmech a působila v Divadle Oldřicha Nového. Po válce neměla stálé angažmá, hrála v zájezdových představeních na venkově, později byla členkou souboru Divadla Fidlovačka.
K filmování se vrátila až r. 1954, kdy ztvárnila princeznu Zpěvanku ve slavné pohádce Byl jednou jeden král. V 50. letech pak hrála ještě v několika filmech (Stříbrný vítr, Anděl na horách, Princezna se zlatou hvězdou), souběžně se uplatňovala na prknech divadla ABC.
Výraznějších rolí ve filmu ani v televizi se jí však nedostávalo především kvůli jejím politickým postojům deklarovaným na přelomu 40. a 50. let. U jednoho výslechu StB naplno řekla, co si o komunismu myslí. "Bylo to na doživotí, co všechno jsem na něj vychrlila," prozradila herečka, při které i tehdy stála štěstěna. Případ byl totiž odložen.
V 70. a 80. letech hrála ještě v několika komediích (Pane, vy jste vdova, Zítra to roztočíme, drahoušku), výraznější bylo její vystoupení v roli „americké“ tetičky ve filmu Co je doma, to se počítá, pánové. Naposledy hrála ve filmu Přátelé bermudského trojúhelníku.
V 90. letech se sblížila s Jaroslavem Mrázem, kterého znala od mládí. Spolu s ním odešla do USA, kde se za něj ve svých 70 letech provdala. V roce 1998, po jeho smrti, se rozhodla nadále žít v kalifornském Falbrooku.
