„Mám z toho hrozný strach. Asi to neustojím,“ shrnula Blesku svůj pocit před posledním sbohem.

Olinu Blesk zastihl u kamaráda a autora smutečních pozvánek, malíře Kristiana Kodeta. „Bydlíme se synem Waldou pokaždé jinde. Teď jsme u Kodetů a zase se vracíme do Řitky za Prahu,“ vysvětlila Matušková a dodala: „Hlavně že v tyto nejsmutnější dny v našem životě nejsme s Waldíkem sami.“ Včerejší celý den se snažila prý jenom přežít. Byla vděčná, že ji od rána do večera obklopovali nejbližší přátelé, kteří se ji pokoušeli přivést na jiné myšlenky. „Stejně jsem v duchu byla s Waldou. Nejde na něho nemyslet,“ svěřila Olga, která se dnešního dne velmi bojí. „Z toho nepoznaného pocitu mám hrůzu,“ přiznala. Milovanému Waldovi se rozhodla dát věnec ze žlutých růží. „Miloval je, a kdybych je mohla sehnat skutečně z Texasu, stálo by mě to za to úsilí,“ přiznala Olina, které odha- dy návštěvnosti pohřbu dojímají. „Walda měl fakt hodně fanoušků. Všem jim za účast už teď moc děkuji. Chodí mi spousta kondolencí. To je až neuvěřitelné. Ta spousta telefonů, e-mailů, osobní vyjádření a slova podpory od známých. Pomáhá mi to. Moc jim za to děkuji,“ vzkazuje Olina.

Omlouvám se všem kamarádům
Olina Matušková chce prostřednictvím Blesku Waldovy kolegy poprosit o pochopení. „Pozvánky jsme rozesílali v pondělí. V tom stresu jsem nedokázala dát seznam tak rychle dohromady,“ vysvětluje vdova důvod zpoždění, o kterém se dozvěděla ve včerejším deníku Blesk. „Doufám, že pozvánky všem došly, a pokud ne, moc se omlouvám, přátelé. Pohřeb se ale nedá dopředu naplánovat,“ vzkazuje Olga. Jak Blesk informoval, pozvánky nedostali Kubišová, Neckář nebo Rytíř. Poté, co byl článek zveřejněn, volala šťastná Kubišová: „Pozvánku jsem dostala!“