Chcete Arturovi pořídit sestřičku. Proto Iveta potí krev ve slovenské taneční soutěži Let´s Dance?
Iveta: „K početí přece potřebuji klid a pohodu a to je velmi drahý nadstandard. Musím si ho vytančit. Čím víc kol, tím líp pro naši ještě nenarozenou holčičku.“
Jirka: „Snad to bude jako vždycky, že si Iveta s Láďou rozdělí Arturovy letní prázdniny půl na půl. Tak až Artur bude s tátou, vyrazíme k moři. Zadělávat na miminko s malým klukem je naprosto vyloučené.“

Kam máte namířeno?
Iveta: „Na Bora Bora. Tam ještě ani jeden z nás nebyl.“
Jirka: „Ve Francouzské Polynésii snad nebudou lidé, kteří nás znají, a budeme mít oázu klidu. Snad na to Iveta vytančí.“

S kým zažila Iveta první orgasmus? Čtěte ZDE!

Jak Iveta našla ve Štaidlově posteli Rolincovou čtěte ZDE!

Určitě. Za jedno kolo má přece 60 tisíc korun. Můžete letět hned… Lékaři tvrdí, že před početím mají mít rodiče v sexu půst. Co vy na to?
Jirka: „Tak to budu určitě v té nejlepší kondici. Co Iveta začala v Let´s Dance, nevím, co je to soulož.“
Iveta: „Ale prosím tě! Jsem večer co večer úplně vyřízená. To vydržíš. Dívej se po půlnoci na telku…“

Jirko, vám ty „směšné pohyby“ vážně tak chybí?
Jirka: „A jak! Mám pocit, že mi sperma vytéká uchem. Iveto, nech už toho tancování a vrať se domů! Už si toho vyhrála dost…“
Iveta: „Miláčku, já nechci zvítězit. Slovenskou soutěž přece musí vyhrát slovenský pár! Do finále bych ale moc ráda postoupila…“

Iveto, vám se zamlouvá váš tanečník Matěj Chrenek, že ano?
Iveta: „Ano, je to pěknej chlap. A vůbec je pár mužských, kteří se mi moc líbí, ale i ženský se mi líběj....“
Jirka: „Jak to, prosím tě myslíš? Tobě to tancování nějak zvedlo sebevědomí…“

Vždyť také Iveta shodila 11 kilo. Jak moc vám prospělo Let´s Dance?
Iveta: „Spadlo nám všem přímo z nebe. Kluci se museli naučit hospodařit doma sami. Jirka škrabe brambory na balkoně, dělá s Arturem úkoly a maže svačiny. Je to semklo a já mám konečně na Slovensku dovolenou a čas sama pro sebe.“
Jirka: „Proč říkáš, že škrabu brambory? To je pro chlapa ponižující. To rovnou můžeš ještě říct, že jsem k nim dělal karbanátky z mletého a s Arturem jsme si tam dali hodně česneku…“

Iveto, já myslela, že je s vámi Jirka na Slovensku pořád…
Iveta: „Ne, ne. Zprvu jsem trénovala napůl v Praze, napůl v Bratislavě. Teď ale po pátém kole vážně napínám všechny síly jenom na soutěž, zakousla jsem se a rozhodla se už nepřemísťovat. A o Artura se musí doma někdo starat, takže kluci za mnou jezdí jen na víkend.“
Jirka: „Artur má vždycky podmínku, že pojede se mnou pouze tehdy, když má v pátek odpoledne hotovy všechny přípravy na pondělí do školy. Je ze mne přes týden takový mámo – táta. A Iveta má holt pré…“

Vážně?
Iveta: „Vždyť já z hotelu vůbec nevycházím. V apartmá mám i kuchyňku, takže nenavštěvuju ani restauraci. Vařím si masíčko a zeleninu a k snídani chleba s marmeládou, abych měla potřebné cukry. Kila jdou krásně dolů, to Jirkovi narostlo bříško a začíná mi páprdovatět.“
Jirka: Cože? Vždyť kvůli tobě už zase jím jenom jablka! Hladovím. Toho se nedočkáš, aby ze mne byl páprda, fotr!“

Jak to vlastně vypadá se soudem o Artura?
Iveta: „Už aby to bylo za námi a byl klid. Snad koncem května. S Láďou teď vycházíme ale naprosto skvěle.“
Jirka: „To je fakt. Teď si bral Artura na 1. máje na čtyři dni, přijel si pro něj s Michaelou k nám domů a dokonce vyšel z auta. Dali jsme pokec a můžu říct, že to bylo velmi příjemné.“

Pochopil, že to myslíte s dvěma lidma, které má stále rád, opravdu dobře?
Jirka: „Asi. Také je fakt, že jako producent by mohl ocenit, že jsem Ivetu dovedl k vítězství v TýTý a že má úspěch za úspěchem. Poslední ocenění dostala v době, když jí dělal producenta právě Láďa.“
Iveta: „Moc se nevytahuj! Ty mně jenom radíš, já vykonávám! Ne, vážně, Artur se z těch čtyřech dnů s tátou vrátil nesmírně spokojený a šťastný. A z toho mám obrovskou radost.“

A nebylo by fajn, kdybyste se stýkali všichni dohromady? Aby měl Artur čas od času tátu i mámu pohromadě?
Iveta: „Ano, bylo by to skvělé. Moc ráda bych tenhle model. A hlavně, Artur si právě tohle vysloveně přeje. Já bych si dokonce uměla představit i společné dovolené: My čtyři a Artur.“
Jirka: „Cože? Tak to se mi vůbec nelíbí…Budu žárlit. Jedině, když mě potom Láďa vezme s sebou na pánskou jízdu do las Vegas.“
Iveta: „Jasně a naučí tě Black Jack, viď?“
Jirka: „Myslíš? Já ho náhodou zvládám znamenitě.“

To by vám, Iveto, nevadila Láďova přítelkyně Michaela?
Iveta: „A proč? Jasně, že ne. Naopak. Vždyť to stejně jednou dopadne tak, že se budeme o Láďu všichni společně starat.“
Jirka: „No, to bude mít Láďa radost, až si tohle přečte.“

Už máte jméno pro vaši holčičku?
Jirka: „Máme, ale z pověrčivosti neřekneme. Bude ale Bartošová - Pomeje. Iveta, na rozdíl od mé první ženy, si vzala mé jméno, takže chci, aby holčička byla i Bartošová.“
Iveta: „Prozradím vám jen první písmeno jména: S“

A co když se vám to přirozenou cestou nepovede?
Iveta: „Tak zkusíme umělé oplodnění. A když se tohle nepovede, budu dost nešťastná. Bojím se, že když Jirkovi nedám dítě, uteče mi.“
Jirka: „Ivetě neuteču do konce svýho života. Když se nepovede žádný pokus, děťátko adoptujeme v kojeneckém ústavu. Není na tom nic špatného. Naopak uděláme dobrý skutek.“

A ptali jste se vůbec Artura, jestli chce sourozence?
Iveta: „No jistě. Chce a jak. Jen by radši bratříčka… Kdyby ale bylo na nás všech třech, tak nejraději dvojčata – kluka a holku. Tak bychom si vyhověli všichni.“
Jirka: „Těm dvojčatům by právě mohlo nahrát umělé oplodnění. Jinak, já Arturovi moc dobře rozumím, že chce bráchu. Když jsem mu ale vysvětlil, že je dobré, aby máma předala zkušenosti především dceři, pochopil. On má teď dvojí servis, učí se od Ládi, ale i ode mne. Snad…“

Na Hluboké máte v den vaší svatby, 5. září, doživotně zamluvený pokoj. Pojedete tam letos?
Jirka: „Jistě a byli bychom moc šťastni, kdybychom v ten den mohli všem oznámit, že je Iveta těhotná.“
Iveta: „Nechme už tohoto tématu. Jsem pověrčivá. Spíš vysvětlete Jirkovi, ať se nechá potetovat. Mně to opravdu přineslo štěstí a lásku. Jeho!“

Jak tomu mám rozumět?
Iveta: „Byla jsem v Thajsku a přišla ke mně jedna arabská Arménka. Že mě vytetuje ornament na paži, který mně přinese lásku na celý život. A mám Jirku.“
Jirka: „Já ale tetování nesnáším. Možná bych ještě přemýšlel o iniciálách IB nad mým pozadím. Jako herec si to jinde vážně nemohu dovolit. Mám ale jednu podmínku, Iveta bude nosit minisukně.“

K narozeninám od vás už přece jednu dostala a odmítla si ji vzít. To se vám asi nepovede…
Jirka: „Ale povede. Nevěřila mi, že si tancováním vymodeluje takové nohy, že v pohodě může nosit mini. Co mini? Mikro sukně. Vsadili jsme se a já vyhrál. Takže, Iveto?“
Iveta: „Ano, vyhrál si. Kvůli tobě se přemůžu, už se to ke mně nehodí, víš? Ty ale půjdeš na to tetování a nebude tam žádné IB, ale hezky celé moje jméno: Iveta Bartošová Pomeje. A žádná hena, ale hezky vypálit. To pro můj klid v duši, že tě takto označkovaného nebude žádná jiná chtít.