7°C
Přestože Patrik Vendule zakázal mluvit o soukromí a ona ho respektuje, kvůli Blesku slib porušila.
Vendulo, od počátku roku vás téměř není vidět – slyšet. Co se s vámi stalo? To jste se záměrně stáhla z veřejnosti?
„Ano. To, co se o mně začalo říkat a psát, už nebylo únosné.“
A nemůžete si tak trochu za to sama? Vždycky se to přece motalo kolem alkoholu…
„Ale ano. Jasně, že jsem si to zavinila i já. A štve mě to. Já s alkoholem vážně problém nemám.“
Jak to myslíte?
„No, nepotřebuju ho ke šťastnému životu. Nejsem na něm závislá. Protože mi ale chutnal, napila jsem se vždycky ráda. A protože mi bylo ve společnosti fajn, nezůstalo u jedné skleničky. A protože se ráda bavím, pořádně jsem to rozjela a už nezabrzdila. A nedošlo mi, že si tohle jako prezidentka Kapky Naděje nemohu dovolit.“
Uškodilo to nadaci?
„To víte, že ano. Špatně se žádají sponzoři o peníze, když se o vás mluví jako o alkoholičce. Navíc, média to hezky pěkně vždycky přifoukla. A tak jsem si řekla, že budu raději všude pít jenom sodovku.“
Vy jste ale odložila skleničku i ve vašem soukromí. Proč?
„Patrik mi dal nůž na krk. Párkrát jsem mu slíbila, že se nebudu chodit veselit s přáteli a párkrát jsem to nedodržela. Naposledy jsem to vážně přehnala. Přestala jsem koukat na hodinky, přišla domů pěkně pozdě. A když Patrik volal, nevěděl, kde jsem, neslyšela jsem telefon. Dost se naštval a řekl, že mě opustí. Tak sekám latinu. Je to senzační partner a pro Kubíka bezvadnej táta, stojí mi za to obrátit se o 180 stupňů.“
Jak to vlastně bylo s těmi spadlými kalhotkami a opíjením se pivem v Egyptě?
„Naprostá lež a taky jsem ta média zažalovala na ochranu osobnosti. Jestli jsem měla za těch deset dnů 4 piva na žaludek, tak je to moc. A jestli mě padaly kalhotky, tak jedině proto, že jsem přibrala.“
Zlobil se na vás Patrik, když se dočetl, že jste v Egyptě vyváděla?
„No jistě. Taky jsem pěkně probulela víkend. On celý víkend tvrdě makal a najednou se dozví, že já zase vyvádím. Nechápu, proč mám přijít o životního partnera jenom proto, že jsou lidi zlí a závistiví. Nebylo jednoduchý mu to vysvětlit.“
Vendulo, vy pociťujete závist vůči vlastní osobě?
„Ano a čím dál tím víc. Když jsem byla s Karlem, tak jsem byla šťastná, byla pohoda a já závist nevnímala, i když také byla. Potom zemřela Klárka, to lidé začali soucítit. A teď? Zdědila jsem peníze a s partnerem se máme rádi, a to se v Čechách neodpouští.“
Žijete z peněz Karla Svobody, protože v nadaci žádný plat neberete. Jak dlouho vám to vydrží?
„Karel nás s Kubou opravdu pěkně zabezpečil. Já z těch peněz koupila a zařídila dům. Kubík nestrádá, ale jinak se o nás stará Patrik. Nejsem marnotratná a doufám, že budu mít víc dětí, pro ty je Karlovo dědictví. Já mám něco málo z květinářství, které v Říčanech vlastním s kamarádkou Simonou, a začnu chodit do práce.“
Do práce?
„Ano. Zaměstná mě Patrik ve své firmě s nábytkem. Proč bych měla dělat něco jiného, když můžeme budovat rodinný podnik?“
A bude také někdy svatba?
„Opravdu na tohle nechci odpovídat. Je to soukromí.“
A miminko? Přijde na svět opět císařským řezem?
„Vážně nic neřeknu. Patrik přímo nesnáší, když mluvím o něčem jiném, než o práci. On touží po normálním životě, a ne aby měl na titulkách svoji ženu. Já ho nechci zlobit. Už teď se mu nebude líbit, co vám všechno říkám. Kdyby bylo na mně, svěřím se se vším. A ráda, znáte mě. O svatbě a miminku ale kvůli Patrikovi nesmím. A císařský řez bude u každého mého dalšího potomka. Už jsem prostě tak stavěná. A už se, prosím vás, neptejte.“
Vy to s Patrikem zřejmě myslíte opravdu vážně…
„Ano. Je skvělej a hlavně úžasnej táta. Jakub si s ním náramně rozumí a má ho rád.“
Jakub říká Patrikovi »táto«, na svého pravého otce Karla se vůbec nepamatuje. Jak to chcete udělat, řeknete mu někdy, kdo je vlastně Karel Svoboda?
„To je věc, ve které zatím nemám jasno. Rozhodně se poradím s psychologem, jak se mám zachovat. Samozřejmě, že mu to někdo řekne a já rozhodně nechci, aby někdy zažil šok.“
Je Kuba v něčem po Karlovi?
„To se ještě nepozná. Zpívá ale jeho písničky s Kájou Gottem a my mu v tom s Patrikem u karaoke vydatně pomáháme. Od Patrika také dostal dětský mixážní pult, tak celá rodina muzicíruje.“
Vy jste zřejmě teď často doma…
„Vlastně pořád. Do mé nadace jezdím dvakrát týdně. O Kubu se střídáme s Patrikem a když potřebujeme, máme skvělou paní, chůvu Kopeckou. Jinak se o domácnost starám já. Vždycky mě to bavilo. A sporák a vařečka? To je moje nejmilovanější hobby.“
Slyšela jsem, že se stanete na čas kuchařkou botelu Admirál…
„To je pravda. Ale budu vařit jen dvě jídla. Roustbeef po burgundsku na červeném víně a francouzskou cibulačku. V létě totiž pořádám na Admirálu charitativní večer pro partnery a sponzory. Přijde asi 150 lidí. Já budu vařit a Milada Karasová obsluhovat. Je přece lepší jako DÍK někomu uvařit, než se s dotyčným vyfotografovat se šekem.“
Přemýšlela jste někdy, že byste s tím sekla?
„Napadá mě to ve chvílích beznaděje. Když se snažím a výsledkem mé práce jsou hrůzný články a zvěsti o mé osobě. Kapku bych ale stejně nikdy neopustila. Chráním ji, je to moje dítě. A potom, slíbila jsem Kláře, že pomůžu stejně nemocným dětem. A byl to i slib Karlovi. Nadaci se teď naštěstí daří naprosto skvěle.“
Jak moc skvěle?
„Už jsme dokázali sehnat 105 milionů korun. Poslední naše kampaň měla obrovský úspěch. Na leukemického chlapečka s míčem na hlavě lidé zabrali. Za to děkuju fotografce Lucii Robinson. Tu kampaň označili odborníci z časopisu Marketing a Media za jednu z pěti nejlepších. Na to jsem hrdá.“
Kam teď máte s rodinou namířeno?
„Do Zlína. V rámci filmového dětského festivalu tam pořádá¨me koncert Petra Muka a před kinem do chodníku zasadíme další dvě zlaté hvězdy, tentokrát Terezu Brodskou a Ondřeje Kepku. Předtím ale ještě po republice rozvěsíme retroplakáty na kávu a já osobně budu po Praze prodávat plechovky s kávou. Z každé budu mít dvacet korun pro Kapku.
Co zdraví?
„Musím to zaklepat. V pohodě. Jen teď v Egyptě jsem kouřila »šíšu« a začala se dusit. Jsem astmatik a alergik a nevšimla jsem si, že na dně vodní dýmky je máta.“
Vendulo, myslíte si, že vás lidé mají rádi?
„Myslím, že moc ne. Taky jsem měla tuhle splín. Zjistila jsem, že jsem úplně sama. Možná mám dvě kamarádky, kterým mohu věřit. Patrika nepočítám, to je partner.“
Čím to je? Člověk by spíš řekl, že kamarádů máte spoustu…
„Zdání klame. To se jenom tak tváří, že to jsou kamarádi. Přitom by vás viděli nejradši na dlažbě a schoulenou někde v koutku. Možná je to tím, že každému bez servítků hned řeknu, co si myslím. Spíš je to ale vidina peněz. Oni nepochopí, že peníze vám nikdy štěstí nepřinesou. Vždyť s Karlem jsme je měli a podívejte, v životě jsem si prošla peklem. Pravda, mezi lidmi jsou i výjimky.“
A to?
„Bylo to na Matějské pouti. Šla jsem tam s Kubou a měla jsem na sobě takový černý saténový kalhoty. Doma na lavici mi je ale zřejmě natrhl hřebík a oni po celé zadní části praskly. Byl to trapas. Viděli to všichni. Najednou ke mne ale letí taková paní, světská, a říká: Pani Svobodová, nebojte. Oni vám tady ti lidé tu díru fotili na mobil. Tak jsme jim ho vzali a všechno vymazali. Měla jsem hned krásný den.“
Vendulo, peklo máte za sebou. Máte zase úplnou rodinu a snažíte se, aby vás u jednoho stolu sedělo co nejvíc. Jste šťastná?
„Jsem konečně šťastná a to štěstí si už nenechám nikým vzít. Ani sebou.“
