7°C
Rozřezané mrtvolky psíků, ubodané a znásilněné mladičké dívky či další scény nepokládá režisér Julius Ševčík ani distributoři za natolik brutální, aby přístupnost filmu byla zvýšena až na 18 let, jak se uvažovalo původně.
"Není to hororový krvák, v našem filmu jde spíš o emoce," míní režisér. Většina diváků na premiérové projekci byla ovšem jiného názoru. Ostatně i Dagmar Havlová si krve užila dost. Scéna sebevraždy její filmové hrdinky, která umírá ve vaně plné vlastní krve, se musela mnohokrát opakovat.
"Potravinářskou barvu jsem nemohla z obličeje smýt ani večer v divadle, takže jsem kněžnu Raněvskou ve Višňovém sadu odehrála s tváří do půlky červenou," přiznala Havlová Blesku.
Film o známém masovém vrahovi Petru Kurtenovi, který ve 20. letech minulého století v Německu zabíjel děti, ženy i muže bez rozdílu a páchal na nich i sexuální zvrácenosti, mnohým připomíná známé Mlčení jehňátek.
Do podoby kanibala Lextera je stylizována i postava Milana Kňažka v hlavní roli. "Nikdy jsem neměl pocit, že bych byl podobný Hopkinsovi," oponuje přesto Kňažko.
Srovnání se brání i ostatní členové štábu. V každém případě se ale jedná o film, který není určený pro osoby se slabým žaludkem a do nebes ho nevynáší ani filmová kritika.
