Ten bude mít premiéru 12. února. Co všechno se při natáčení dělo? Kdy bylo ve štábu pořádně horko?
Film ze současnosti je pro každého kostýmního výtvarníka výzvou, jak charakterizovat jednotlivé postavy. "Přečtu si pečlivě scénář, vše podrobně prodiskutuji s režisérkou, abych se s postavami a jejich představiteli sžila. Moje rodina tvrdí, že se někdy sžívám až moc. To když jim nenápadně odnáším věci z šatníku. Ve filmu Jak se krotí krokodýli nosil Mirek Etzler synovo sako a teď jsem si z jeho šatníku půjčila značkovou kravatu pro Bartošku." směje se Věra Kocová.
Tři v jednom
Při dlouhém natáčení na různých místech se lidé ze štábu poznají se všemi zvyky i zlozvyky. "Obdivovala jsem Jiřího Bartošku, který se velmi dobře obléká, ale pro něhož není móda zrovna prioritou. Jako každý chlap se nerad loučí s oblíbenými obnošenými věcmi a říká, že to spíš častěji vymění auto než oblek. Má ale jednu obdivuhodnou specialitu - že si dovede sundat tři věci najednou. Tričko, košili, svetr a pak zase vše dovede pěkně pohromadě navléct. Troufám si říct, že by zvládl i čtyři v jednom!" vypráví s nadsázkou kostýmní výtvarnice.
Ostatně oblékání herců pro ni vůbec bylo jedním velkým dobrodružstvím, v němž nechyběla improvizace. Snad největším oříškem bylo obléct Evu Holubovou, známou svým bohémským stylem, v roli Bohunky, podnikatelky ve stavebnictví. "Eva to zvládla výborně, zvolily jsme tak trochu anglický styl, protože jako Bohunka jezdí často do Londýna za svými dcerami. Navíc jsme společně vymyslely trošku habaďůru na paní režisérku. Ta, jak známo, má do detailu vše dobře promyšlené a nerada mění cokoliv ve scénáři. Eva jednoho dne měla točit scénu svádění v korzetu a do korzetu se jí nechtělo, tak si oblékla černé punčochy s červenými podvazky. Marie to ale nechtěla, a tak se Eva předvedla i s tancem. Štáb se mlátil smíchy, takže Eva nakonec zvítězila a do filmu se dostala tahle varianta," vypráví Věra Kocová.
Antikaiserovky
Některé oblečení se do filmu dostalo náhodou. Jako třeba tlustý svetr s norským vzorem, v němž běhá Jiří Bartoška po horách. "Přivezla jsem si ho na hory, aby mi nebyla zima, ale Marie Poledňáková jednoho dne svetr objevila na mé posteli a prohlásila, že by slušel Bartoškovi. A tak s ním odehrál celé 'hory'. Venku na něm nosil hnědou manšestrovou vestu, kterou jsem zas vyloudila na jednom kolegovi ze štábu...," líčí Věra Kocová.
Oldřich Kaiser, který nemá právě pověst suchara, byl prý naprosto dochvilný, spolehlivý a zábavný. Dokonce jednoho dne přišel s tubou vitaminů, na níž bylo napsáno Antikaiserovky a podával pilulky kostymérkám a maskérkám, aby to bez něj vydržely, když byl den volna. "Ocenila jsem i jeho zodpovědnost, když jsem nemohla sehnat správnou čepici, kterou měl mít na hlavě v kabrioletu. Druhý den přinesl z domova na výběr čepice tři, z nichž jedna si opravdu zahrála," říká kostýmní výtvarnice.
Založený svetr
A kdy bylo Věře nejvíc horko? Asi ve chvíli, když se nemohl najít svetr, který měla na sobě Eva Holubová v rozehrané scéně. Už přemýšlela o tom, že uplete podobný, když se po několika hodinách marného hledání plácla kostymérka Zuzka do čela a vzpomněla si, že jím vycpala jednu kabelu. "A pak jsem se zpotila taky ve chvíli, kdy se spisovateli Arnoštu Lustigovi zalíbil pásek od kalhot a paní režisérka mu ho věnovala. Jenže tenhle pásek měl hrát ještě s Oldou Kaiserem. Tak jsem musela Lustiga hodně přemlouvat, aby nám ho přinesl," líčí horké chvilky Věra Kocová, která má na konci filmu pocit, že opouští rodinu.
Marie Poledňáková (67)
Režisérka a scenáristka nejoblíbenějších českých komedií zaujala už režií prvního celovečerního fi lmu Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977). Její další fi lm S tebou mě baví svět se stal komedií století. Předposlední snímek Jak se krotí krokodýli natočila po téměř deseti letech odmlky.
