Je šťastně zamilovaná. Jak se s přítelem poznala? Proč ji všude doprovází maminka? V čem bude soupeřit s Terezou Brodskou?


Byla jste to vy, kdo udělal první krok a sbalil přítele?

"Poznali jsme se na střední škole, Mára chodil o ročník výš, než já a tak nějak jsme c si navzájem padli do oka."

Jak moc se musel snažit? Ulehčovala jste mu to?


"Vzhledem k tomu, že jsme se znali ze školy, tak to tak nějak vyplynulo časem."

Nežárlí na ostatní kluky, nebo že trávíte hodně času natáčením?


"Ne, tohle rozhodně neřeší. Nemá problém s mou prací, nikdy mi nic nevyčetl a jsem za to ráda. A taky jsem ráda, že se mnou nechodí proto, že jsem »ta Tereza z Ulice«. Bylo mu to ukradené."

Je to ideální partner, kterého jste si vysnila?

"Já jsem si nikdy nikoho nevysnívala. Naštěstí. A jsem se svým přítelem moc spokojená."

Je výhoda, že není z branže?

"S nikým z branže jsem nechodila, tak to nemůžu posoudit."

Nějaký »neodbytný« ctitel už se našel?

"Jeden tu je, ale byl tak slušný, že než za mnou přijel, tak mi napsal." (směje se)

Poslal dopis, že se za vámi staví?


"Poslal a pak stál u nás před barákem a zvonil. Nevypadal nijak nebezpečně, je to celkem milý kluk. K narozeninám mi posílá kytky. Zatím nepřekročil žádnou hranici slušnosti."

Komu se svěřujete a chodíte pro rady?

"Určitě je to moje rodina, zejména starší ségra s maminkou."

Maminka s vámi přišla i na rozhovor. Jaký spolu máte vztah?


"Naprosto výborný! Vím, že mámě můžu cokoliv říct, vždycky mi poradí a pomůže. A já jí možná taky, občas." (směje se)

Kdy jste naposledy brečela nebo byla smutná?


"Tak to vůbec nevím. Snažím se být optimista a řídím se heslem mojí babičky: Když nejde o život, tak jde o h…." (směje se)

Rodiče byli produkční v televizi. Nevyčetl vám někdo, že jste se před kameru dostala z protekce?

"O protekci rozhodně nemůže být řeč! Když jsem začala hrát, tak už rodiče v produkci dávno nepracovali a s žádnou mojí prací neměli profesně nic společného. Dělali mi maximálně doprovod a šoféra, když jsem začínala. Ale i teď jsem ráda, když se mnou máma jde jako »bodyguard«."

Natáčíte od mala, styděla jste se před hereckými »esy« v seriálu Ulice?


"To je jasné, že ano. Bylo mi šestnáct a najednou jsem měla hrát po boku Terezy Brodské, pana Brzobohatého, Aleny Vránové… Jen jsem klopila zrak a uctivě zdravila."

A teď?

"Zdravím pořád, ale zvykla jsem si. I když jsou to výborní herci, jsou to taky jenom normální lidi." (směje se)

Vaší seriálovou mámou je Tereza Brodská. Jak spolu vycházíte?

"Skvěle. A těším se, jak spolu budeme soupeřit!"

Jako matka s dcerou?

"Spíš jako řidičky. Tereza Brodská jezdí jako profesionální závodník a jednou, když jsem ji vezla domů, mi složila kompliment. Prý by si se mnou někdy dala závod. Tak se na to těším, i když moc šancí si nedávám."

Stalo se už, že jste nějakou scénu odmítla zahrát?

"Hlavu jsem si nikdy nepostavila. Ale některé záběry ráda nemám. Představte si, že se máte s někým »muchlovat«, nebo jste v posteli a v tu ránu se na place objeví i řidiči, které jste v životě neviděla, a na lampě visí šest osvětlovačů najednou. Jsem poměrně stydlivý člověk, takže je to pro mě nepříjemné."

A jak se vám tedy hrála scéna, ve které se vás pokusí spolužák znásilnit?

"To byla hodně nepříjemná zkušenost. Polívali mě vodou a strhávali ze mě šaty. Jakmile jsme to dotočili, tak se mi David Vobořil, který byl ten násilník, omlouval. Po scéně jsme pak oba seděli a trochu se klepali."

Neleze vám za ty čtyři roky už Tereza na nervy?

"Jakmile za mnou zapadnou dveře v ateliéru, neřeším ji a neprožívám její osudy ve svém soukromí. Tam jsem jen Patricie a nic víc."

Ulice by se měla točit ještě dalších osm let. Dokážete si představit, jak bude Tereza Jordánová vypadat ve třiceti?

"To netuším, ale tipla bych si, že bude vypadat jako já ve třiceti, pokud mě scenáristé nepošlou na doživotní studia do »Tramtárie«." (směje se)

Chodíte ještě po natáčení s partou do hospody?


"Dlouho jsem už nebyla, budu to muset napravit."

Vypadáte stále jako holčička, nechtějí tam po vás občanku?


"Kam chodím, tam mě všichni znají, ale občas se mi to stalo."

Působíte tak slušně... Umíte vůbec pořádně »zapařit«?

"V pubertě jsem si to užívala a přesto, že mi nebylo osmnáct, občas se napila, chodila do hospod a »zapařit«. Teď už nemám tu potřebu. Nějak jsem se toho všeho »přepila«."

V dětství jste točila reklamy v zahraničí. Jak moc se liší cizí produkce od té domácí?

"Nijak to nesrovnávám. Jen si třeba pamatuju, že jsem jednou měla točit reklamu pro Italy, ale dostala jsem anginu a čtyřicítky horečky. Natáčení se zrušit nedalo, ale přistavili mi sanitku a měla jsem na place svého lékaře. Cítila jsem se jako nějaká hollywoodská hvězda."

Určitě byly rozdílné i honoráře?

"Tehdy jsem peníze neřešila. Pro zahraničí jsem točila hlavně proto, aby ten můj »ksicht« v Česku nebyl moc profláknutej."

To se nakonec nepodařilo, byla jste tváří jedněch bonbonů.


"Jo, pak se mi všichni smáli a ukazovali si na mě prstem - Jojo, stále nová dobrodružství."

Nafasovala jste krabice sladkostí domů?

"Ne, měla jsem jich plné zuby z natáčení. Představte si, že dva dny v kuse říkáte: Kyselé rybičky, maňam, mňam. Jakmile skončil záběr, plivali jsme je do koše a nemohli je ani cítit."

Dnes už reklamy netočíte, nejsou nabídky?

"Spíš jsem líná a taky docela časově omezená obrážet castingy."

Pořídila jste si za honorář už něco vysněného?

"Tehdy ne. Peníze mi chodily na účet, ale před rokem jsem si pořídila starší auto."

Herectví vás živí a přesto jste ho nešla studovat, proč?

"Baví mě moc, ale je to vrtkavé povolání. Když člověk vystuduje konzervatoř a třeba DAMU a potom se rozhodne jít jinou cestou, je obtížné uchytit se například v managementu. Proto teď studuju Fakultu humanitních studií."

Na co si čas vždycky uděláte?

"Na sebe. Jen tak si lenoším doma a nic nedělám."

Před televizí nevysedáváte?

"To taky, ale na Ulici se nedívám. Nemůžu sama sebe vidět v televizi, přijde mi to divný."

Nemáte strach, že nadosmrti už budete pro všechny Tereza Jordánová?

"Stát se to může, ale panickou hrůzu z toho nemám. Teď jsem dotočila televizní film pro ČT a rozhodně nebudu další Tereza."

Fotogalerie
14 fotografií


Patricie Solaříková:
Hraje od devíti Narodila se 19. prosince 1988 v Praze. Před kamerou se objevuje od devíti let a svou první velkou roli získala v seriálu Ranč U Zelené sedmy. Zahrála si i ve filmu Zakletá třináctka a komedii Smetanový svět. Dnes je na obrazovce každý večer jako Tereza Jordánová v nekonečném seriálu Ulice.