Jeho přítel a frontman Katapultu Olda Říha (60) si svou smrtelnost uvědomil až s předloňským odchodem bubeníka Tolji Kohouta. Teď si bohužel smutné chvíle, kdy mu odešel jeden z nejbližších kamarádů, prožívá znovu.

Stalo se to v roce 1975: do unylého rytmu bezduché populární hudby vtrhlo cosi do té doby nevídaného. Předtím se tato hudební skupina nazývala Mahagon a okouzlila přímočarým rockem Plzeňsko, kde byla vzápětí zakázána. Přesídlila do Prahy, přejmenovala se na Katapult a od začátku chrlila hity jako Půlnoční závodní dráha, Lesní manekýn, Já nesnídám sám, Tichá pošta, Vlaky v hlavě, Nebreč, kdyby za to stál.

Nesmrtelnou hudební formaci založili Olda Říha (60) s Jiřím Dědkem Šindelářem (†60) a legendární Katapult už v pětasedmdesátém roce krystalizoval do podoby, kterou znávalo každé malé dítě: Olda Říha, Jiří Dědek Šindelář, Tolja Kohout. Mladí šíleli nadšením, soudruzi hrůzou. Skupina, která měla od roku 1978 zakázanou Prahu, získala hned poté dvakrát Zlatého slavíka a prodávala desetitisíce singlů, přičemž LP Katapult 2006 se prodalo pěkných 250 000 kusů. Katapult se stal fenoménem a milovali ho všichni: vysokoškoláci i učni, čtrnáctiletí i třicátníci.

Bojím se roku 2009
"Kapelu kosí smrt," postěžoval si Olda Říha loni Nedělnímu Blesku. "Osud si na naši kapelu evidentně zasedl," dodal nešťastně. Měl na mysli nejen nečekanou Kohoutovu smrt, ale rovněž Dědkovu nemoc.

"Nechci na to myslet," řekl. "Bojím se roku 2009, co bude. Jirka Dědek Šindelář nepěkně onemocněl, zápolí s tím už delší čas. A tak nám nezbývalo nic jiného než oznámit pravdu: že trpí chronickou plicní nedostatečností. Jeho současný stav nedovoluje vést normální, plnohodnotný život, tedy ani absolvovat to množství koncertů, co donedávna. Tahle nemoc se totiž nedá úspěšně léčit, je možné pouze zmírnit či zpomalit její příznaky."

Dva roky Dědka trápily vážné zdravotní problémy: snižovala se mu kapacita plic, ke konci pracovala už jen jejich čtvrtina. Plánované únorové transplantace se nedožil.

Živýho mě nedostanou
Text písně Živýho mě nedostanou si vzal Dědek k srdci a rozhodl se hrát, dokud to půjde. Loni na podzim se vydal Katapult na poslední turné Na rozloučenou. Že koncertní turné jeho zdraví neprospěje, bylo legendárnímu rockerovi celkem jasné.

Nevěděl, co bude, netušil, jak dopadne transplantace plic, a tak se chtěl na koncertech rozloučit s fanoušky. Už dříve se nechával slyšet, že když smrt, tak na pódiu. Málem se mu to povedlo. Namísto listopadového koncertu v Plzni skončil Dědek Šindelář v nemocnici na kapačkách.

Mnohokrát ženatý
Dědek, rodák z Domažlic a muž impozantního zjevu (jeho knír je stejně nezapomenutelný jako Dědek sám), se jako baskytarista držel hesla, že v jednoduchosti je síla. V polovině šedesátých let začal zkoušet se skupinou s poetickým názvem Sviňák, hned pak se v Black Stars potkal s Oldou Říhou, a to bylo osudové setkání.

Od roku 1975 až dosud tvrdil muziku s 'Kaťáky ', s dvouletou porevoluční přestávkou, kdy pobýval v USA. Byl otcem tří dětí, oženil se čtyřikrát, předposlední manželka Lenka Šindelářová alias Calamity Jane mu porodila syna Michala, rovněž muzikanta. Počátkem devadesátých let se odstěhoval na venkov. "Chalupu jsem postavil, strom zasadil a syna zplodil, to je dobrá bilance," podotkl k tomu spokojeně. Víc už toho bohužel nestihl.