7°C
Kladivo na čarodějnice (1969)
Strhující ztvárnění inkvizičních procesů, kde režisér odsoudil absolutní moc inkvizice a lidskou zvůli proti nevinným lidem. Po premiéře byl roku 1970 stáhnut.
Co řekl o filmu:
„S tři sta let starými dokumenty inkvizičních zápisů z velkolosinských a šumperských procesů mne seznamoval archivář František Spurný. Žasnul jsem, jak se nevinní lidé stali obětí zločinného soudce, pro kterého byl proces výnosným podnikem. Cynický Boblig, skutečná postava, vypracoval podle knihy Kladivo na čarodějnice přesný scénář, ze kterého nebylo úniku: při každé otázce se předpokládá přiznání i zapírání a podle toho jsou připraveny další otázky. Tento originál jsme rovněž našli.“
Krakatit (1948)
Protiválečný film podle předlohy Karla Čapka. Inženýr Prokop se snaží zabránit zneužití svého vynálezu, mimořádně ničivé třaskaviny. Paranoidní a tísnivou atmosféru by mohlo závidět leckteré dnešní sci-fi.
Co řekl o filmu:
„Jeden americký kritik se mne zeptal, jak jsem v té době získal dokumentární snímek výbuchu atomové pumy. Byl překvapen, že jsem žádný takový snímek nepoužil, ale že jej vyrobili v trikovém oddělení. Dostali za úkol vyrobit model atomového výbuchu, aby byl k nerozeznání od pravého. Tak jej vyrobili ve vodní kyvetě. Zkonstruovali obří akvárium, do něhož zespodu pouštěli hadičkami pod tlakem různobarevné tekutiny. Ty vytvořili obraz známého atomového hřibu. Celé se to snímalo zpomaleně a s oslňujícími záblesky,“ vzpomíná režisér na film, na němž spolupracoval se svým bratrem.
Němá barikáda (1949)
Velmi emotivní film podle novely Jana Drdy. Nabízí však jednostranný a pokřivený pohled na události pražského povstání roku 1945.
Co řekl o filmu:
„Rozhodli jsme se točit na Trojském mostě. To jsme ale ještě nepředvídali obtíže, které nastanou. Začalo složité jednání s dopravními podniky, protože to vyžadovalo přerušení dopravy na dobu tří měsíců. Bylo nám to umožněno, ale s podmínkou, že umožníme průjezd na mostě v ranní a odpolední špičce. Točilo se tedy od devíti hodin ráno, do půl čtvrté odpoledne. V noci jsme samozřejmě též mohli most uzavřít a filmovat.“
Dny zrady (1973)
Ideologický film o porobení Československa nacisty v roce 1938. Jediný komunistický lid chtěl okupantům vzdorovat, ale ničemná buržoazie ho zradila.
Co řekl o filmu:
„Na natáčení demonstrace jsme potřebovali osm tisíc lidí. Na takové manifestaci bylo třeba lidí různého věku a samozřejmě ženy a dívky. Na hodinu nebo na dvě by se lidé přišli podívat, ale sehnat někoho na celý den byl problém. Zapojili jsme do hledání rozhlas i televizi a nakonec se nám podařilo shromáždit různé vrstvy obyvatelstva, hlavně starší generaci a ženy. Filmový kompars se také účastnil, ale v tom množství lidu se ztratil. Pomohla nám i armáda, vojáky jsme převlékali do civilních obleků. Realizace těchto scén byla skutečným dobrodružstvím – organizačním.“
Husitská trilogie (1945 – 1956)
Velkoryse pojaté dílo je zcela v područí komunistického výkladu husitství a smyslu dějin vůbec. Jednotlivé díly jsou: Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem.
Co řekl o filmu:
„Ještě než jsme začali psát režisérský scénář, hledal jsem místo, kde by se tato bitva mohla natáčet. Nenašel jsem lepší než přesně tam, kde se ve skutečnosti bitva u Sudoměře roku… odehrála. Krajina byla nezměněná, jen příslušný rybník jsme si nechali vypustit. Popsali jsme všechna možná střetnutí bojovníků a určili úkoly. Vedoucí produkce pak tyto úkoly zadal různým sportovcům v Moravské Ostravě i jinde. Ti se ve svých sportovních klubech na akce připravovali. Například jezdci na koních v železném brnění se naučili podtrhnout pod sebou koně tak, aby se nezranili.“
Romance pro křídlovku (1966)
Velmi zdařilý pokus o zfilmování stejnojmenné lyrické básně Františka Hrubína. Asi Vávrovo nejlepší dílo.
Co řekl o filmu:
„Byl to můj největší filmový experiment – natočit lyrickou báseň. Měl však mimořádný divácký ohlas. Šťastnou ruku jsem měl i při výběru herců. Jaromír Hanzlík, Zuzana Cigánová, Štefan Kvietik a nezapomenutelný Janusz Strachocki – jako by svou roli starce, co se pohybuje mezi snem a bděním, prostě žil. Škoda, že se premiéry filmu nedožil. Český hlas mu propůjčil Bohuš Záhorský, utajený v anonymitě, jak je to obvyklé u dabingu.“
Jak šel čas s Otakarem Vávrou...
28. 2. 191: V Hradci Králové se narodil Otakar Vávra.
Roald Amundsen v tomto roce objevil Jižní pól a Jaroslav Hašek založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona.
191: Otakar Vávra šel poprvé do školy.
V Rusku vyvraždili carskou rodinu a ve středu Evropy vzniklo Československo.
1929: Otakar Vávra maturoval.
Krach na newyorské burze zapříčinil celosvětovou hospodářskou krizi a v Litvínovicích u Českých Budějovic byla naměřena historicky nejnižší teplota v Česku -42,2 °C.
1937: Vávra režíroval svůj první hraný film Filosofská historie.
Byl zahájen provoz Letiště Praha-Ruzyně a Hitler plánoval útok na »východní sousedy«.
1940: Na Barrandově Vávra obědvá s Goebbelsem.
K. von Neurath a K. H. Frank předkládají Hitlerovi návrhy na způsob likvidace českého národa a v Evropě probíhá urputná bitva o Británii. V Americe se začíná se točit seriál Tom a Jerry.
1942: Vávra natočil film o mladých prodavačkách s názvem Šťastnou cestu.
Nacisté na konferenci ve Wansee rozhodli o konečném řešení židovské otázky a v Protektorátu Čechy a Morava vyhladili obce Lidice a Ležáky.
1948: Režisér Vávra do kin uvedl film Krakatit.
V Československu dovršen komunistický převrat tzv. Vítězný únor a stát Izrael vyhlašuje nezávislost
1955: Vávra získává titul Zasloužilý umělec.
Komunisté zahájili druhou vlnu kolektivizace zemědělství a v USA Jonáš Valk představil objev vakcíny proti obrně.
1963: Vávra se stává profesorem na FAMU.
První žena Valentina Těreškovová se podívala do vesmíru a ve Stanfordu vynalezli počítačovou myš.
1968: Z Vávry je Národní umělec.
Začalo Pražské jaro 1968, následoval vpád vojsk varšavské smlouvy a následně normalizace. Američané podnikli první let do vesmíru v rámci programu Apollo.
1969: Vávra natočil film Kladivo na čarodějnice.
Beatles odehráli svůj poslední veřejný koncert a v Praze se na protest proti okupačním vojskům veřejně upálil Jan Palach.
1973: Vávra dokončil první díl trilogie o osvobození Prahy Dny zrady.
Vstoupily v platnost Husákovy propopulační zákony a generál Pinochet provedl v Chile vojenský převrat.
1989: Vávra dokončil svůj poslední dlouhometrážní film Evropa tančila valčík.
Padá Berlínská zeď a komunistické režimy za železnou oponou se bortí, v Československu se stává prezidentem Václav Havel.
2004: Vávra dostal medaili za zásluhy od prezidenta Václava Klause.
Byla založena sociální síť Facebook a Česko vstoupilo do Evropské unie.
2006: Vávra natočil svůj první hudební videoklip Hlava kance.
Taťána Kuchařová se stala Miss World a Černá Hora vyhlásila nezávislost.
