Autor: iStock.com

Pokud jde o pokojíček pro batolata, lze použít i neutrální barvy jako bílou či béžovou, kdežto u předškoláků a školáků se sází na výraznější tóny. Je to jednoduché – děti mají barvy rády. Netřeba se držet pouze klasiky, tedy výhradně růžové pro děvčátka a modré pro chlapce. Například zelená představuje vhodnou volbu zejména do části, kde je umístěný kreslicí či psací stůl, protože podporuje kreativitu. Žlutá a oranžová působí vesele, ale pozor, abyste to nepřehnali – použité na větší ploše povedou ke zrakové únavě. Obezřetní buďte také v případě červené, jež může působit až agresivně a určitě se nehodí do spacího koutu. Univerzální řešení neexistuje, ostatně mnohdy se dává přednost kombinaci barev, celá místnost v jedné barvě je už minulostí.

Autor: iStock.com

Nebojte se tapet, moderní výrobky a správná aplikace zajistí, že vydrží v dobrém stavu delší čas (některé jsou omyvatelné). A i kdyby ne, za několik let je vyměníte. U tapet platí to, co pro výmalbu: osvěžte jimi jednu dvě stěny nebo je použijte v detailech.Hodně oblíbené jsou také samolepky, na něž se dá kreslit křídou. Prodávají se i takové, jež fungují jako týdenní kalendář. Jiné samolepky zase nahradí třeba zrcadlo nebo je pojměte čistě dekorativně. Šikovné jsou multifunkční tabule, na něž lze kreslit křídou, ale i magnety přichytit třeba vzkazy pro školáka.

Autor: iStock.com

Kusové koberce jsou skutečně variabilní. Fungují jako další tepelná izolace, často se dávají k postelím, aby bosé nohy mohly hned po ránu šlápnout do měkkého (nepříliš vhodné jsou naopak k pracovnímu stolu a židli). Dále můžou posloužit i jako vymezení hracího prostoru. A časem je jednoduše vyměníte za jiné.

Když budou mít kratší a hustší vlas, snáze se udržují. Ale některé koberečky se dají prát, takže zde pak řešte jen to, zda se vám vejdou do pračky. Většina dobrých výrobků je zdola opatřena protiskluzovou podložkou, případně existují kobercové podložky nebo pásky na upevnění. Když budete kobereček umísťovat k posteli, zatížíte ho docela snadno.

Autor: iStock.com

Nová podlahová krytina by měla ratolesti dobře sloužit až do dospělosti. Vybírejte ji podle těchto základních kritérií: má být měkčí na došlap, teplejší na dotyk, dostatečně odolná vůči hrátkám, v široké škále barev a dekorů. A ještě chceme, aby se jednoduše udržovala v čistotě.

Velice praktické je PVC neboli vinyl, pokud však uvažujete o přírodních materiálech, vyzkoušejte korek, přírodní linoleum či takzvané ekologické (organické) krytiny. PVC představuje sázku na jistotu, patří k nejpoužívanějším krytinám a z pohledu barev a vzorů je téměř nepřekonatelné. Korek funguje jako dobrá tepelná i zvuková izolace. Přírodní linoleum mimo jiné nabízí antibakteriální a antistatické vlastnosti a ekologické krytiny slibují mimořádnou odolnost a opravdu snadnou údržbu, rovněž se proto doporučují pro alergiky.

Autor: iStock.com

Při rekonstrukcích celých interiérů máte volnější ruku a můžete nábytek sladit s podlahou. Lakovaný nábytek, nebo dokonce masiv si nechte raději do jiných místností. Nábytek se zaoblenými rohy a hranami a úchytkami, které příliš nevystupují do prostoru, je bezpečnější. Větší děti zvládnou otevírat skříňky i bez úchytek, a to díky vyfrézovaným otvorům pro prsty. A jak si stojí barevné provedení? Obecně je vhodnější nábytek ve světlejších nebo pastelových odstínech. Děti sice barvy milují, ale také častěji mění názory na to, co se jim zrovna líbí.

Autor: iStock.com

Mnoho rodičů řeší, zda postýlku pro miminko hned nahradit spaním tradičních rozměrů nebo volit něco mezi. „Dospělé“ postele jsou praktičtější už proto, že za několik let není třeba je měnit, a navíc děti rády používají to, co rodiče. Bezpečnostní zábradlí nebo schůdky se za několik let jednoduše demontují.

Máte v jednom pokoji dvě děti? „Pak se často uplatňuje model určitého rozdělení místnosti na dvě části, kdy každé dítě má svoji polovinu a uprostřed se nachází společný herní prostor. Je to výhodné zejména tehdy, jsou-li potomci různého pohlaví nebo je od sebe dělí více let. A také je to snazší pro rodiče, i kvůli úklidu. Do budoucna se pokoj dá rozdělit příčkou, děti mají svá území jasně vymezená,“ nabízí tip Věra Tomíčková. Ovšem kde není moc místa, tam můžeme být rádi i za palandu.

Autor: iStock.com

V dětském pokoji by vše mělo být pevné a stabilní, mobilní paraván není pro rozdělení vhodný. Krásně ho ale nahradí například knihovna, skříňka nebo stůl umístěný v prostoru. Pokud si nejste jejich stabilitou jistí, kotvěte je do podlah. Vysoké skříně jako předěl nepatří mezi optimální řešení, zamezovaly by přístupu přirozeného světla do další části pokoje. Předěl, ať už reálně, či jen „naoko“, lze vytvořit i jinak, např. závěsem, textilním panelem nebo sítí.

Autor: iStock.com

Pouze jedno centrální světlo dnes už nestačí v žádné místnosti, dětský pokoj není výjimkou. Základ sice představuje stropní svítidlo či svítidla, a komu se nelíbí závěsná klasika, může volit sestavu bodovek, tu je však třeba doplnit dalšími zdroji. Použijte minimálně dvě lampičky, jednu u postele, druhou u psacího stolu, další například v relaxačním koutku, poblíž skříní a podobně.

Dobře poslouží dotykové světelné zdroje, optimálně s několika stupni intenzity světla, a dále ty, které umožňují měnit odstín barvy. Obecně je vhodnější řada světelných kulis, jež se dají spínat podle potřeby – s ohledem na činnost, kterou dítě vykonává. Bílá barva světla je fajn k pracovnímu stolu, jinak se doporučuje volit světlo spíše dožluta.

Autor: Shutterstock.com

Díky soudobým dekorativním možnostem se může zdobit i tak praktický prvek, jakým je topení. Například desková topení se dají opatřit potiskem, který si vyberete u výrobce, nebo dodáte vlastní fotografii, u trubkových topení je v nabídce mnoho desítek barevných provedení. Najdete také radiátory s nižší povrchovou teplotou (například 60 °C), takže pak už netřeba v případě malých dětí řešit jejich kryt (při dotyku topidla v provozu nehrozí popálení).