Hackerské byty v americkém Sillicon Valley, ve kterých společně bydlí a pracují skupiny mladých programátorů, nebo komunitní bydlení s pravidelnými lekcemi jógy, filmovými večery a dalšími akcemi pro 546 lidí. Tak vypadá současné komunitní bydlení. Nejde ale o tak velkou novinku, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Počátky komunitního bydlení můžeme najít mezi světovými válkami u švýcarského architekta Le Corbusiera. Ten vnímal dům jako stroj na bydlení. Ovlivnily ho v tom tehdejší transatlantické parníky, vybavené k tomu, aby na nich cestující v co největším komfortu přečkali dlouhou cestu. V malých kajutách, kde měli své soukromí, lidé pouze spali a většinu svého volného času trávili ve společných prostorách.
Alternativa k sídlištním zástavbám
U Le Corbusiera se inspirovali dva známí čeští architekti – Karel Honzík a Josef Havlíček. Navrhli Koldom, dům hotelového typu s několika variantami obytných jednotek. Některé byty v něm byly určeny pouze pro nezadané dospělé a autoři jej obhajovali nárůstem počtu chudých, svobodných a zaměstnaných žen, které nemají čas na výchovu dětí – ty by totiž na celý den umístily do jeslí a mateřských škol přímo v Koldomě. Obyvatelé všech jednotek pak měli mít k dispozici i další společná zařízení jako jídelny, vanové lázně, plavecký bazén, kuchyň a prádelnu.
I když jejich radikální návrh na Koldom neuspěl, věnovali se i nadále navrhování funkčních staveb založených na podobných principech. Z jejich pera vzešel například i první československý mrakodrap, někdejší sídlo Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově. Ohromná kancelářská budova s křížovým půdorysem sloužila téměř tisícovce zaměstnanců, kteří měli v domě k dispozici i tři desítky služebních bytů, pobytovou terasu a základní služby. Dům ale účelu, pro který byl postaven, dlouho nesloužil a po druhé světové válce se v něm usídlilo Revoluční odborové hnutí (ROH). Po roce 1989 pak stát dům daroval odborovým svazům, které měly problém tak velký kancelářský monolit obsadit a rozhodly se ho prodat. V roce 2019 přišli noví majitelé, kteří dům otevřeli veřejnosti a přejmenovali na Radost.
Tito majitelé právě teď plánují dům opravit a vytvořit zde kulturně společenské centrum Žižkova. Prázdné kanceláře se mají přeměnit na ubytovací jednotky, v domě vzniknou nové služby, obchody a místa pro sport nebo relax.
Zahraniční trend světových metropolí
Podobné projekty se ve světě objevují už několik let v kosmopolitních městech, které stále více trápí akutní nedostatek bydlení. Komunitní bydlení je totiž ideální pro takzvané globální jedince a digitální nomády, kteří mohou pracovat odkudkoliv a v životě jsou neustále v pohybu… nebo si jen nemohou dovolit vlastní nemovitost. „Inspirovali jsme se u fungujících projektů v zahraničí, které jsme i osobně navštívili. Jako příklad bych uvedl například The Collective v Londýně nebo Zoku v Amsterdamu,“ uvádí jeden z majitelů domu Radost Martin Louda.
Nájemníkům budou po jejich vzoru k dispozici kompletně zařízené ubytovací jednotky o půdorysu 22 metrů čtverečních, vybavené kuchyňským koutem, koupelnou, místem pro práci, spánek i úložnými prostory. Velikost ubytování pak budou kompenzovat velkorysé společné prostory, které budou tvořit srdce celého projektu. Pro nájemníky budou k dispozici salónky, herny a společenské místnosti, kam mohou jít pracovat, odpočívat nebo se jen potkat s přáteli. Na večeři mohou pozvat své přátele do komunitní kuchyně nebo na terasu s grilem. Když si budou chtít odpočinout, budou moci využít venkovní fitness, wellness s bazénem nebo se zúčastnit lekce jógy či workshopu v některé z přednáškových místností. Na pohodu a bohatý program v domě bude navíc dohlížet komunitní manažer.
Vedle toho všeho bude v domě i občanská vybavenost – obchody, restaurace, služby, lékařské ordinace a další. Z domu by se ale mělo hlavně stát živé kulturní a společenské centrum Žižkova.
Vznikne tam proto i nový multifunkční sál s kapacitou až 1800 lidí, který bude vhodný pro eventy, přednášky, koncerty živé hudby, případně pro přehlídky či dražby uměleckých předmětů. Kulturní akce se však v domě pořádají už teď. „V posledních dvou letech jsme si úspěšně vyzkoušeli, že námi zamýšlený koncept může v domě fungovat. Našli jsme partnery pro naše klíčová centra oživení, kterými se stali Ondřej Kobza pro projekt střešního multifunkčního prostoru, Aerofilms a festival Spectaculare pro projekt butikového kina Přítomnost, a Petr Hájek z The Chemistry Gallery, který je kurátorem uměleckých výstav v domě. Tohle všechno zůstane v domě i nadále, jen se s revitalizací domu upraví prostory, ve kterých tyto oblíbené aktivity budou fungovat,“ dodává Martin Louda.
