Osmnáctiletá Maruška žije s dědečkem v domě spolu s několika romskými rodinami. Dědeček je nemá v lásce kvůli jejich hlučnému chování a vnučka, která v deseti letech přišla o zrak, vidí svět jeho očima. Nevidomá dívka hraje na klavír, touží po lásce, má kamaráda Honzu, který je gay a přivydělává si hraním v restauraci. Když ji přepadnou Romové a zachrání ji náhodný kolemjdoucí, neopomene se opět zdůraznit, kdo ji chtěl okrást. O to více se prohlubuje antipatie k Romům.
Scéna je však natolik popisná, že ji nezachrání ani mladý Rom Marek, který je „jiný“ než ostatní. Marušku zná z restaurace, kde myje nádobí, a miluje ji tak, že se kvůli ní naučí i Braillovo písmo. Namluví jí, že je přesně tím, po kom ona touží – modrooký blonďák. Jeho lež se ale brzy provalí a tak i postava jakési bílé vrány brzy sklouzne k zažitým stereotypům.
Po zahřívacím kole následuje sprška bizarních situací, které se ještě ve stádiu zrodu chlubily ambicí být společensky aktuální. Místo toho ale vznikl eintopf z romantických záběrů dvojice roma a nevidomé dívky učící se řídit auto, matkou zinscenované návštěvy veřejného domu se synem homosexuálem, či veselých seniorů kouřících marihuanu. Nebýt společného jmenovatele v podobě domu, v němž rodina Marušky a Honzy bydlí, by divák jen těžko hledal pojítko mezi jednotlivými postavami.
Mozaika mezilidských vztahů, které láska rozděluje i spojuje, klouže po povrchu a ani jednou nejde do hloubky. Filmu zkrátka chybí dramaturgie tudíž působí jako člověk, který prochází kolem party kluků, kteří kopou do oběti na zemi, ale než aby pomohl, raději odvrátí zrak. Tvůrci si ukousli příliš velké sousto, které, by vydalo na seriál. Ostatně je to právě Cieslar, kdo má za sebou několik úspěšných televizních seriálů – Znamení koně, Soukromé pasti atd. - a tak není divu, že ho scénář Martina Horského nadchl.
Atmosféra filmu, který měl ambici navázat „na to dobré“ z komedií 70. a 80. let, je spíše zklidňujícím slepičím vývarem pro zkřehlou duši a mnoho diváků určitě zasytí. Z kina budou odcházet s úsměvem ve tváři a rádi si zopakují momenty při nichž se zasmáli. Nic víc ale od první komedie tohoto roku čekat nelze. Snímek má v kinech premiéru 19. ledna.
