Filmový Kajínek: Sex s Bendovou? Šlo to bez příprav!
-
Herec Konstantin Lavroněnko (47) poprvé zhlédl snímek Kajínek, v němž ztvárňuje hlavní roli, až v úterý dopoledne. Blesk byl jako jediný přítomný soukromé projekci.
Držitel Zlaté palmy z Cannes nám svěřil nejen své první dojmy z filmu, ale i pocity z natáčení včetně erotických scén. „Mrzí mě, že si nemohu na premiéře popovídat s Vladimírem Dlouhým,“ dodal také Lavroněnko.
*Jak jste se sám sobě líbil?
„Je těžké na poprvé sebe sama přijmout a zachovat si určitý odstup. Uvědomujete si určité nepřesnosti, věci, které byste udělal jinak. Ale tak je to vždycky.“
*Myslíte si, že je Jiří Kajínek nevinný?
„Když jsem měl možnost se s ním setkat, jeho verzi jsem uvěřil. Hodně dlouho jsme spolu mluvili. Člověka lze obelhat slovy, ale mezi námi byl pocit důvěry. Je to obdivuhodný člověk, který je osobnost a snaží se vyrovnat se svým osudem a bojovat proti němu. Podle mě mluví jasně i fakta.“
*Co pro vás bylo při natáčení fyzicky nejnáročnější?
„Když chcete být pořádným hercem, je nutné si udržovat fyzičku. Byli tam profesionální kaskadéři na scény, které by mi produkce nedovolila z bezpečnostních důvodů točit. Ale řadu jiných jsem dělal sám. Od dětství jsem se věnoval sportu, kliky nebo shyby nejsou těžké. Hlavně z vás musí vyzařovat energie, musíte mít jasnou mysl, být dnem i nocí připravený.“
*A erotické scény a nahota? Režisér odmítl, abyste měl dubléra…
„Ve filmu ty scény měly opodstatnění, patřily k vyjádření Kajínkovy osobnosti. Je pravda, že dubléři na určité části těla bývají, ale respektoval jsem, že se režisér Jákl rozhodl jinak. Kajínek není svatoušek. Ty scény byly natočené důstojným způsobem. A nijak zvlášť jsem se na ně připravovat nemusel. Vše bylo jasné.“
*Která z vašich partnerek se vám líbila víc,Táňa Vilhelmová, nebo Alice Bendová?
„Obě jsou krásné nejen fyzicky, ale vyzařuje z nich vnitřní světlo. Jsou to živé vitální ženy s jiskrou v oku.“
*Dá se srovnat produkce Kajínka s produkcí filmu Archangel, kde jste hrál s Danielem Craigem?
„S Brity byl hodně přesný systém organizace, vše bylo rozplánováno na minuty. U Kajínka byl důležitý lidský moment. Stočlenný štáb fungoval jako jediný živý organismus. Všichni dělali víc, než museli.“
*Ve filmu jste hrál s Vladimírem Dlouhým, který krátce poté podlehl rakovině. Jak na něj vzpomínáte?
„Když jsem si o jeho smrti náhodou přečetl na internetu, byl jsem v šoku. Moc scén jsme spolu neměli, chtěl jsem si s ním víc popovídat, a už nebude kdy. Je to velmi bolestivé. Byl to vynikající herec, mohl toho ještě hodně vytvořit.“