Lampa, čočky i kostka cukru: Tyto české vynálezy změnily svět!

Lodní šroub | Profimedia.cz

Myšlenkou na využití Archimedova šroubu k pohonu plavidel se ve svých úvahách zabýval již v 16. století Leonardo da Vinci.

Ovšem teprve český konstruktér Josef Ludvík František Ressel v roce 1826 jako první navrhl a vyzkoušel optimální tvar lodního šroubu a jeho umístění vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Tento vynález tak postupně vytlačil rozšířený kolesový mechanismus pohonu lodí.

Semtex | archiv, Scom

Plastická trhavina Semtex byla vyvinuta firmou VCHZ Synthesia (později Explosia) v Semtíně u Pardubic (odtud název: SEMTín a EXplosia) koncem 50. let výzkumným Stanislav Brebera. Sériová výroba byla zahájena v 60. letech.

Svou celosvětovou proslulost si Semtex získal díky několika teroristickým útokům, při kterých přišlo o život velké množství lidí. Nechvalně proslulý je výbuch letadla Boeing-747 nad skotským městečkem Lockerbie v roce 1988, při kterém zahynulo 270 lidí.

Kvůli zneužívání této výbušniny teroristy se Semtex značkuje speciálním kovovým kódem, pomocí kterého lze po výbuchu zjistit, jaká výbušnina byla použita.

Kostka cukru. (ilustrační foto) | DANIEL CERNOVSKY / Blesk

Za objev kostky cukru podle legendy vděčí svět manželce Jacoba Christopha Rada, ředitele rafinerie cukru v Dačicích, která se při sekání cukru zranila. Od vydání patentu na kostkový cukr, který Rad dostal od císaře, uplynulo 179 let.

Prokop Diviš. | Profimedia.cz

Toto všudypřítomné zařízení jako první zkonstruoval v roce 1754 český vynálezce Václav Divíšek, známější jako Prokop Diviš a nazval jej 'meterologický stroj'.

Základem stroje byl vodorovný železný kříž umístěný na patnáctimetrovém (a později 41,5 m vysokém) stožáru. Ramena kříže byla na konci kolmo doplněna kratšími vodorovnými tyčemi, na kterých bylo umístěno 12 kovových krabic, v nichž bylo do silné vrstvy železných pilin vloženo celkem asi 400 k obloze čnících ostrých kovových hrotů. Celá konstrukce byla vodivě spojena se zemí třemi řetězy.

'Meterologický stroj' byl původně instalován na Divišově zahradě v Příměticích u Znojma, ale po šesti letech byl stržen rozezlenými obyvateli Přímětic, kteří bleskosvodu přičítali vinu za převládající sucho.

Jan Evangelista Purkyně | Profimedia.cz

 

Tento přístroj je jen jedním z mnoha vynálezů jedné z nejvýznamnějších osobností v historii české vědy, Jana Evangelisty Purkyně.

V roce 1861 nechal Purkyně podle svých nákresů vyrobit kotouč zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce. Je to první známý případ užití animace pro výuku vědeckého oboru.

Vědec, pedagog a vlastenec Purkyně přispěl značnou měrou například ke studiu buněčné struktury, funkcí mozku, funkce oka, duševního vývoje člověka, ale stihl se věnovat i překladům básní a vlastenecké činnosti.

František Křižík zemřel v roce 1941, ve věku 93 let. | Mall TV

Vynálezci, techniku a průmyslníkovi Františku Křižíkovi se podařilo podstatně zdokonalit obloukovou lampu, používanou pro veřejné osvětlení. V roce 1880 zavedl elektrické osvětlení v papírně Piett v Plzni a o rok později svou konstrukci obloukovky úspěšně představil v Paříži, kde za ni získal zlatou medaili. Poté pokračoval v propagaci elektrického osvětlení, ale teprve až roku 1887 získal první seriózní zakázku na městské pouliční osvětlení v Písku a Jindřichově Hradci.

Velký význam v Křižíkově kariéře znamenala Jubilejní výstava na pražském výstavišti v roce 1891. Tehdy předvedl svou první elektrickou tramvajovou linku z Letné k výstavišti, jehož areál byl osvětlen jeho obloukovými lampami. Zároveň na výstavišti zbudoval světelnou fontánu, jež mu přinesla mnoho slávy a popularity.

 

 

Nezávisle na sobě učinili v roce 1905 tento objev Karl Landsteiner z Vídně a český neurolog a psychiatr Jan Jánský. Zjistili, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí, ale aglutinují (ztmelují) červené krvinky vlivem dvou různých aglutininů, "a" a "b", které jsou v krvi přítomny buď oba, nebo jednotlivě, nebo vůbec. Podle toho lze všechny lidi zařadit do skupin I-IV, které se označují jako AB, A, B a 0.

Jaroslav Heyrovský | Profimedia.cz

Metodu polygrafie objevil český chemik Jaroslav Heyrovský, který za ni dokonce v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii.

Polarografie je dnes bežně užívanou metodou chemické analýzy, která umožňuje stanovit i velmi nízké koncentrace iontů kovů i organických látek.

ilustrační foto | Google

Geniální český chemik Otto Wichterle stál u zrodu velkého množství vynálezů. Kontaktní čočky a Silon jsou z nich jednoznačně nejznámější. Bez obojího si už nyní miliony lidí na celém světě nedokážou svůj život vůbec představit.

První prototyp kontaktních čoček z hydrofilních gelů vyrobil a vyzkoušel v roce 1957, roku 1961 sestavil svůj první "čočkostroj" z dílů stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola. O rok později se mu jich povedlo vyrobit okolo 5000.

Absurdní bylo, že Wichterle na svých vynálezech díky socialismu prakticky nic nevydělal. Pokud jde o kontaktní čočky, byla v roce 1965 prodána licence americké společnosti National Patent Development Corporation, zastupovanou Martinem Pollakem a Jeromem Feldmanem. Akcie firmy, která se na základě licence výrobou kontaktních čoček zabývala, stouply tak prudce, že akciový kapitál firmy narostl takřka přes noc o 250 milionů dolarů.