Obama vyhrál nominační souboj

Podle jejich propočtů získal šestačtyřicetiletý senátor během úterý dostatek hlasů delegátů nominačního sjezdu, které mu zaručují nominaci.
"Dnes večer se mohu před vás postavit a říci, že budu demokratickým kandidátem na prezidenta Spojených států," prohlásil Obama v noci na dnešek před 17.000 příznivci ve městě St. Paul v Minnesotě.

Nicméně jeho soupeřka, bývalá první dáma USA Hillary Clintonová dosud Obamovo vítězství výslovně neuznala. V projevu před svými stoupenci v New Yorku uvedla, že zatím žádné rozhodnutí týkající se kroků po ukončení primárek neučiní.

Clintonová se ani nevyjádřila k úvahám, zda se bude po Obamově boku ucházet o úřad viceprezidentky. Takovou možnost údajně naznačila v úterý v rozhovoru s newyorskými představiteli Demokratické strany.

Obama, který bude prvním Američanem s africkými kořeny ve finále boje o prezidentský post, se v listopadu utká s republikánským kandidátem Johnem McCainem.

Nominační vítězství Baracka Obamy přinesl až poslední den primárek, které trvaly pět měsíců. Zatímco hlasovali voliči v Jižní Dakotě a Montaně, na Obamovu stranu se přiklánělo stále více takzvaných superdelegátů, tedy stranických špiček a demokratických poslanců a senátorů, kteří na srpnovém nominačním sjezdu mohou hlasovat podle vlastního uvážení.

Americká média, která si vedou vlastní volební propočty, protože oficiální čísla nejsou k dispozici, postupně během úterý vyhlašovala Obamovo vítězství. Zpečetily ho poté výsledky posledních primárek, kdy v Jižní Dakotě vyhrála Clintonová a v Montaně Obama.

Celkem 31 volených delegátů, kteří budou tyto státy zastupovat na sjezdu, se rozdělí mezi oba kandidáty v poměru odevzdaných hlasů. Díky tomu získal illinoiský senátor dostatek volitelů, kteří mu do té doby podle některých médií scházeli k většině 2118 delegátů.

Po sečtení 90 procent hlasů vyhrála v Jižní Dakotě Clintonová v poměru 55:45 procentům. V Montaně vede podle předběžných výsledků Obama o 14 procent.