Osudnou noc si pamatuje, jako by to bylo včera. „O čem jsem nikdy nemluvila, byl příjezd na noční ambulanci, kde byly sestry už trochu znuděné, že tam musí být v noci a zase někdo otravuje,“ vyprávěla herečka, která se nyní snaží pomáhat ženám v podobné situaci a šířit osvětu, například skrz spolupráci s organizací Dítě v srdci.
„Já jsem tam přišla, plakala jsem a říkala jsem, že necítím pohyby. Že mám doma ten Angel Sound a že jsem nic neslyšela, že jsem neslyšela ozvy,“ svěřila se. Zdravotníci ji nejprve odbyli a nepřikládali jejím obavám velkou váhu. „Pak mě začali vyšetřovat, všichni ztichli a já jsem věděla, že je to v háji. Pak se střídali doktoři, až nakonec mi řekli, že Matyáškovi přestalo tlouct srdce a že bohužel už nežije,“ popsala chvějícím se hlasem extrémně těžké chvíle.
Nikdo mi to nevysvětlil...
Nepřidalo jí ani to, že zprvu vůbec nevěděla, co se vlastně stalo. Syn náhle zemřel den před termínem porodu bez jakýchkoli varovných příznaků... „Nikdo mi to nevysvětlil. I kvůli tomu, že byl do poslední chvíle, do posledních kontrol úplně zdravý, se dělala nařízená pitva. Tam taky vůbec nic nezjistili. Nám s manželem dělali dlouhý, podrobný genetický rozbor, tam se aky na nic nepřišlo. Až u imunologických testů se přišlo na to, že mám úplný MBL deficit, že mi chybí celá prvotní imunita,“ svěřila se.
Jak vysvětlila, jde o silně neprobádanou nemoc, která často způsobuje smrt miminka i v posledních fázích těhotenství, ale také potraty v ranných fázích nebo dokonce smrt miminka krátce po narození. Následné těhotenství s vymodleným druhým synem proto rozhodně nebylo procházkou růžovým sadem.
„Každý den jsem si musela píchat injekce, každý týden jsem měla domácí infuzní léčbu imunoglobulinama. Musela jsem si celých devět měsíců každý den zavádět dva progesterony a celou dobu mě kontrolovali,“ vyjmenovala Donutilová, která byla po celou dobu pod přísným lékařským dohledem a každý týden chodila na kontroly. Vyzvihla zejména docenta Kouckého z Porodnice U Apolináře.
Pláč, vztek a krev na zemi
Po potvrzení smrti chlapečka musel následovat porod. „Všechno bylo dost narychlo. Od té doby, co jsme se dozvěděli, že Matyáškovi nebije srdíčko, už mám v hlavě chaos. Přebíhání z místa na místo, hodně lidí, hodně hluku a uvnitř zdrcení. Ještě mi nešel úplně spustit porod, takže to trvalo dlouho, vyvolávali mi to všemi možnými způsoby. Celý ten porod nebyl jednoduchý,“ řekla těžkým hlasem Donutilová.
„Z čeho mám doteď trochu trauma je to, že v místě, kde jsem porodila, nás pak nechali spát na matraci na zemi. Já jsem v tom šíleném smutku, pláči, bolavá ležela a vedle mě byla ještě na zemi krev. To bylo hodně náročné. Nevím, kolik hodin jsme takhle strávili. Pak nás přesunuli na jiný pokoj, ale tam jsem zase slyšela z pokojů od vedle miminka a myslím, že to bylo hodně náročné i pro ženy, které tam se mnou musely být, protože ten můj pláč, křik a vztek na všechno, i když jsem byla pod nějakými sedativy, tak to vůbec nešlo utišit,“ vzpomíná.
V nemocnici za ní přišla psycholožka, největší oporou byl ale pro Sáru manžel Martin Donutil (35). „Já jsem nechtěla mluvit s někým cizím o tom, jak se cítím. Byla jsem strašně naštvaná na celý svět. Jediný, s kým jsem byla ochotná mluvit, byl Martin,“ uvedla.
Druhé těhotenství herečky už naštěstí dopadlo dobře. 27. prosince 2024 přivedla na svět syna Eliáše, který se těší dobrému zdraví a za necelý měsíc oslaví své druhé narozeniny.























































