Snad největší vyčerpání v životě zažila Denisa před dvěma lety po zkoušení náročné titulní role v představení Paní Bovaryová. „Snad půl roku jsem pořád jenom ležela v posteli, pokud jsem zrovna nepracovala. Ne s depresí, ale s fyzickým vyčerpáním,“ přiznala herečka otevřeně v rozhovoru pro Novinky.cz. „Pamatuju si, jak bylo zrovna krásné jaro, svítilo mi světlo do oken a já nebyla schopná zvednout se z postele,“ popsala stavy totálního vysílení.
Letos na jaře se ale vyhoření začalo plíživě vracet. „Začala jsem mít hokej v textech, už mi nedržely tak dobře v hlavě. Měla jsem i strach vyjít na jeviště. Cítila jsem, že ztrácím fantazii, a strašně mě to bolelo,“ svěřila se Barešová, která kvůli angažmá navíc neměla čas na svůj osobní život. Zameškávala oslavy, a i když zrovna čas měla, rozhodla se pozvánku odmítnout, aby neriskovala onemocnění.
Ztráta blízkého
Málem se tak nestihla rozloučit se svým umírajícím dědečkem. „Když mi umřel děda, uvědomila jsem si, jak málo času jsem s ním ke konci trávila. Věděla jsem, že je na tom špatně, ale nemohla jsem za ním jet, protože jsem měla představení. Nakonec odešel o prázdninách, a já se s ním tak mohla ještě vidět, mohla jsem za ním jet, protože jsem nehrála. Jindy by se to nemuselo podařit,“ otevřela se herečka.
Odborná pomoc
Oči jí otevřela až odborná pomoc. „Moje terapeutka mě upozornila, že ten stav, ve kterém se nacházím, je už za nějakou hranicí. Řekla mi: ‚Před rokem jste mi tenhle stav popisovala v květnu a teď už od ledna. Příští rok ho možná budete mít od listopadu. A co potom?‘“ citovala varovná slova, která ji donutila okamžitě jednat.
Herečka se proto rozhodla udělat radikální řez a ze stálého souboru zlaté kapličky odešla. Počet odehraných představení tak srazila z patnácti měsíčně na zhruba šest. „Postarala jsem se o sebe pět minut po dvanácté, ale ulevilo se mi a teď se cítím mnohem líp. Divadlo neopouštím, ani ho opustit nechci. Jen ho potřebuju dělat s mírou,“ uzavřela smířeně.


































































