Zvýšit daň na pivo, zrušit vdovecký důchod i slevy na jízdném. Ekonomové z Univerzity Karlovy představili sadu 20 opatření pro 200 miliard a lepší veřejné finance. Drastická léčba Centra veřejných financí navrhuje také zvednout daň z nemovitostí o 50 procent a znovu zavést osmnáctiprocentní daň z velkého dědictví.
Zdražit pivo, zrušit slevy i vdovecké důchody. Ekonomové přišli s plánem, jak získat 200 miliard!
1.Kde získat peníze? Pivo, kratom i nové daně
„Skoro neuběhne den, aby se nemluvilo o tom, jak naopak zvýšit výdaje a snížit daně. Ať je to zvyšování důchodů nad rámec valorizace, nebo vyšší úlevy na hypotéky,“ říká ekonom Petr Jánský, spoluautor studie. Autoři chtěli ukázat nejen cesty k úsporám a příjmům, ale také poodhalit slabiny českého daňového systému, včetně neefektivity a nespravedlivosti některých opatření.
Jedno z opatření se týká neřestí v podobě tichého vína, slazených nápojů, kratomu a piva. Na první tři chtějí zavést spotřební daň, u piva chtějí spotřební daň zvýšit o 4,455 Kč/litr na 8,2 korun na litr. Celkem by všechna tato opatření měla do státní kasy přinést 12,5 až 14,5 miliard korun. Naplní se známá Švejkova hláška, že „vláda, která zdraží pivo, padne“?
2.Zrušit vdovský důchod a zachovat Jurečkovy reformy
Ekonomové si posvítili například na důchody. Podle nich by vláda neměla rušit Jurečkovu důchodovou reformu z roku 2024 a naopak nedoporučují zvyšovat důchody nad rámec povinné valorizace. Podle ekonomů zvládlo MPSV pod Marianem Jurečkou ochránit státní kasu před dopady stárnutí populace. Odborníci chválí hlavně tři kroky: pozdější odchod do penze, pokrytí zdražování a růstu reálných mezd valorizací a započítání menší části výdělků v prvním pásmu i za každý odpracovaný rok.
Pozornosti se nevyhnuly ani vdovské a vdovecké důchody. Podle odborníků je stávající forma diskriminační, protože ignoruje osamělé osoby, registrovaná partnerství i finanční situaci ovdovělého člověka. „Část vyplácených prostředků pravděpodobně směřuje k ovdovělým osobám, které jsou finančně zajištěné,“ uvádí studie, která doporučila stávající systém zcela zrušit a nahradit formou superdávky. Ta by tak koukala i na majetek a příjmy ovdovělé osoby. Samotná změna by měla ušetřit 20 až 40 miliard korun.
3.Škrtnout žákovské jízdné i dotace
Kde chtějí ještě ekonomové ušetřit? Na dotacích a slevách na jízdném. Ty chtějí autoři a autorky studie úplně zrušit a ohrožené domácnosti cíleně podporovat přes daňovou slevu na děti, slevu na poplatníka vyprchávající s výší příjmů, případně přes valorizované důchody a superdávku. Stejně tak by vrátili systém fungující před rokem 2018, kdy žákovské jízdné fungovalo jen na cestu z bydliště do školy. Podle nich by takové opatření ušetřilo zhruba šest miliard korun.
Posvítit si chtějí také na dotace, podle zprávy Národního kontrolního úřadu je totiž řada dotačních programů nehospodárná a neefektivní. Navrhují proto nahradit klasické dotace podnikům formou nízkoúrokových půjček.
4.Zdanit byty i dědictví
Situaci by chtěli odborníci spravit také narovnáním daňového systému. Navrhují například zvýšení daně z nemovitostí o 50 procent – jen to by podle CVS přineslo do rozpočtu 12 miliard korun ročně. Ačkoliv se navýšení o polovinu jeví jako vysoké, Česko by se i tak udrželo mezi zeměmi s nízkým zdaněním. Upozorňují ale i na to, že stávající systém potřebuje komplexnější reformu, která bude zahrnovat dostupnost bydlení i větší ochranu nájemníků. „Osvobození investičních bytů motivuje k ukládání úspor do nemovitostí místo do produktivních aktiv a zhoršuje dostupnost bydlení,“ uvádí studie.
Pozornost odborníků dopadla i na dědickou daň, kterou vláda Petra Nečase (ODS) zrušila v roce 2014, kdy vynášela pouhých 75 milionů Kč. Dnes je však situace jiná a výnos by mohl být 4 až 9 miliard korun ročně. Experti navrhují osmnáctiprocentní daň pro dědictví v hodnotě vyšší než 12 milionů. To by se týkalo pouze dědiců v přímé linii (tedy v rodině), pro ostatní by byla hranice pro daň nastavena na pět milionů korun.
5.Rovnější daně?
Přinést podstatnou částku do státní kasy by podle ekonomů mělo i spravedlivější zdanění. Navrhují například minimální daň z čistého jmění nad jednu miliardu korun ve výši 2 % ročně se zápočtem zaplacených daní z příjmů. Aby miliardáři neodcházeli ze země, navrhují daň pro případ změny bydliště po vzoru Norska. Tam dokonce dlouholetí rezidenti zůstávají daňovými rezidenty ještě tři roky po odchodu ze země. Taková daň by mohla vynést 25 až 30 miliard ročně a dopadla by na odhadem tisíc nejbohatších Čechů.
6.Zaměřili se na obce i OSVČ
Ekonomové z Univerzity Karlovy dále navrhují ozdravit veřejné finance prostřednictvím cíleného rozpočtování řízeného výsledky, prověření poloviny rozpočtových výdajů během jednoho volebního období a nastavení jasných cílů i vyhodnocování u programového financování v objemu 600 miliard korun. Úspory a vyšší efektivitu vidí také v cílenější podpoře penzijního spoření s větším efektem, v přenesení části nákladů na obnovitelné zdroje zpět na odběratele, ve snížení podílu samospráv na sdílených daních o jedno procento a ve zvýšení efektivnosti zdravotnictví spojeném s návratem plateb za státní pojištěnce zpět na stanovený vzorec.
Na příjmové straně rozpočtu pak odborníci doporučují omezit odpočet úroků z hypoték i další neefektivní slevy a srovnat zdanění vysokopříjmových OSVČ se zaměstnanci. Stojí si také za systémovějším zdaněním paliv zavedením ETS2, valorizací spotřebních daní a poplatků a důsledný boj proti daňovým únikům.
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.